Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle.  Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.

Naše předchozí články na toto téma:

Jak zabránit výstavbě větrníků po novele stavebního zákona

MMR vydalo novou metodiku k povolování větrných elektráren podle „Lex OZE“

 

Jak formulovat otázku pro referendum

Lze předpokládat, že většina občanů nebude mít o vrtule větrných elektráren tyčících se do výše 240 metrů valný zájem. Aby v obci nevznikla zlá krev, je rozhodně dobré o otázkách spojených s umisťováním větrníků uspořádat místní referendum.

Otázka může být formulována různě, podle potřeb konkrétní obce. Je nutno mít na paměti v podstatě jen to, že musí být sepsána tak, aby na ni šlo odpovědět ANO nebo NE, měla by být jednoznačná, jasná. Vedle toho se nesmí zapomínat na fakt, že v referendu lze zavázat obec jen v rámci výkonu samostatné působnosti. A jak konkrétně může otázka vypadat?

Z přehledu referend zveřejňovaného ministerstvem vnitra vidíme, že proběhla například referenda o těchto otázkách (někde občané s výstavbou souhlasili):

Většina obcí ji má úplně jednoduchou: Souhlasíte s tím, aby v katastru obce Olešenka byly postaveny a provozovány větrné elektrárny?

Tato otázka je podle nás riziková, protože zapovídá veškeré elektrárny. Možná ale, že obcím a občanům vadí jen ty velké s určitým výkonem.

Některé obce mají otázku podobnou, jen jinak popsaný problém Má zastupitelstvo obce Větřkovice podnikat další kroky, směřující k výstavbě větrných elektráren v katastrálním území Větřkovice u Vítkova a v katastrálním území Nové Vrbno?

Otázka může být i takováto: Má obec Střížovice provést veškeré úkony pro pořízení územního plánu obce tak, aby obsahoval vymezení pozemků pro výstavbu větrných elektráren?

Otázky mohou být konkrétnější: Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo městyse Protivanov podporovalo rozšíření stávajícího větrného parku nacházejícího se v katastrálním území Protivanov o dalších maximálně 5 větrných elektráren?

Jiné samosprávy měly hlasování složitější:

Souhlasíte s tím, aby na pozemcích obce Abertamy parc.č.1613/1 a č.1628/1 v katastrálním území Hřebečná byly za níže uvedených podmínek postaveny větrné elektrárny? (Technická specifikace: větrné elektrárny budou dvě, gondoly elektráren budou ve výšce 80m a 90m nad terénem, délka listu vrtule 45m, výkon cca 3 MW; – zisk obce: předpokládaný zisk obce Abertamy z obou elektráren bude cca 2.000.000,-Kč ročně; – podíl občanů na zisku: část každoročního zisku z elektráren bude rozdělována mezi obyvatele obce. Výši výplaty podílu na zisku v příslušném kalendářním roce bude určovat zastupitelstvo.)

Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo městyse Koloveč podnikalo v rámci své samostatné působnosti kroky směřující k podpoře výstavby dvou větrných elektráren na území městyse Koloveč, ve vzdálenosti minimálně      1 000 metrů od zastavěného území městyse, směrem na Nové Dvory u Močerad a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace od investora a provozovatele těchto větrných elektráren v řádech milionů Kč a k jejich využití na další rozvoj městyse Koloveč, včetně krytí většiny nákladů na provoz systému komunálních odpadů (snížení poplatku na odpady pro poplatníky) a také na vyšší podporu činnosti spolků a sdružení působících v městysi Koloveč?

Smlouva s investorem – jak nenaletět na krásné řeči zkušených prodejců

Na Seznamzprávy.cz vyšel článek, ve kterém se mj. objevila tato zajímavá pasáž: „Technická část prezentace po 10 minutách končí a přichází to lákavé: co firma obyvatelům Hevlína za souhlas s instalací maximálního počtu (tedy dvanácti) větrných elektráren nabízí. Při spuštění do provozu všech elektráren získá obec jednorázovou částku 12 milionů korun. Každý rok potom dostanete 3,24 milionu do obecní kasy a 4000 korun na každého občana s trvalým pobytem v obci jako příspěvek na energii. Čtyřčlenná rodina tak získá 16 tisíc korun ročně,‘ představuje druhý zástupce firmy Petr Hrubý. ‚Dohromady to za 20 let životnosti elektráren bude činit bezmála 185 milionů korun,‘ dodává.

To, že obce zvažují různé dohody s investory větrníků, je patrné i z přehledu referendových otázek. Na samotné smlouvě s investorem není nic špatného, zejména obce okolo Prahy a Brna je běžně uzavírají třeba ohledně rezidenční výstavby. Je ale třeba vědět, že s investory je třeba o tom, jak nahradí obci a jejím občanům strádání, které jejich podnikatelský záměr vyvolá, vyjednávat a nikoliv kývnout na první nabídku, která vypadá více či méně lákavě.

Navíc je třeba si dát pozor na závazky obce a brát v úvahu to, že se o větrnících do budoucna může konat právě výše popsané referendum, což je mimořádně komplikovaná věc a obci přinese řadu potíží, nemyslí-li na tuto situaci samotná smlouva. Jedno takové referendum se konalo o této otázce: Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo Obce Chvalovice neprodleně zakázalo a nepovolovalo v katastru obce výstavbu větrných elektráren a současně zrušilo, nebo vypovědělo doposud všechny uzavřené smlouvy s firmou Viventy česká s.r.o. , IČ: 26918013, se sídlem V Brně, Olomoucká 3419/7?                  Zrušeno KS v Brně (Ars 4/2012-47)

Ukončení řádně uzavřené smlouvy s sebou nese většinou nějaké sankce, které nemusí být vůbec malé. Samotné referendum navíc není dostatečným důvodem pro to, aby obec od smlouvy odstoupila (pokud to nestanoví právě samotná smlouva). Jednoduše platí, že před podpisem smlouvy a také předtím, než vyjednávání o ní dojdou příliš daleko, je třeba mít vše promyšleno a ideálně projednáno s občany, jejichž názory by se neměly od vůle zastupitelstva v takto důležitých otázkách lišit.