Všemožné zákazy, kterými nás bohatě zásobuje stát, se staly běžným koloritem našich životů. Jak chutná svoboda, už ani netušíme. Proto už skoro nikomu nepřišlo zvláštní ani to, že za dob covidu jsme kupříkladu nesměli na ulici pít kávu z kelímku. Stejně tak přijde všem úplně normální, že se na různých místech nesmí kouřit. V ideálním světě by podle výroků ministra zdravotnictví snad podobná ostrakizace měla potkat i pití alkoholu: „Snížit závislost pomůže postupná společenská neakceptovatelnost. Pokud bych vám teď nabídl popelník, napíšete, že se ministr zdravotnictví zbláznil. Kdybych vám nabídl dvě deci vína, za blázna mě považovat nebudete.“ Toho se ale, doufejme, nikdy nedočkáme.

Správní soudy k zákazu kouření v kasinu

Vraťme se ale ke kouření. V květnu 2023 rozhodoval Nejvyšší správní soud o přestupku kasina, jehož zaměstnankyně nevyzvala hosta, který v kasinu kouřil, aby tohoto jednání zanechal nebo aby prostor opustil. Krom toho taky v kasinu nevisela cedulka zakazující kouření. Za tyto strašlivé přestupky proti zákonu č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před účinky návykových látek byla provozovateli uložena pokuta 15.000 Kč. Protože soudci Krajského soudu v Hradci králové ani ti z NSS evidentně nemají kouření v lásce, pokutu potvrdili.

Kasino se bránilo tím, že se na něj zákaz kouření nevztahuje, neboť nejde o veřejnosti volně přístupný vnitřní prostor. Podle provozovatele je kasino soukromým prostorem pro uzavřenou společnost – podmínky pro vstup do něj jsou upraveny zvláštním zákonem. Krajský soud ale řekl, že skutečnost, že vstup do kasina je regulován přísněji, neznamená, že kasina jsou vyňata z regulace obsažené v zákoně o ochraně zdraví.

NSS se ztotožnil z rozšiřujícím výkladem zákazu

NSS se s tímto názorem ztotožnil: „Nejvyšší správní soud dospěl stejně jako správní orgány a krajský soud k závěru, že výčet vztahující se k sousloví „vnitřní zábavní prostor“ je výčtem příkladmým (demonstrativním). Ustanovení vymezuje, kdy se uplatní obecné pravidlo (zákaz kouření), přičemž prostřednictvím výčtu vymezuje příklady prostor, které je třeba považovat za vnitřní zábavní prostory, a na něž se tedy zákaz kouření vztahuje. Příslovce například a částice zejména, zmiňované stěžovatelkou, jsou sice typickými způsoby, jak příkladmý výčet jazykově vyjádřit, nejsou však jedinými možnými způsoby… o příkladmost výčtu hovoří též deklarovaný účel zákona.

Žalovaný i krajský soud příhodně poukázali na to, že účelem zákona je zpřísnění dosavadní regulace a rozšíření a prohloubení ochrany (mimo jiné) před škodlivými účinky kouření… Jak se pokusil vysvětlit již krajský soud, jsou i jiné vnitřní prostory, které spadají do množiny „vnitřních zábavních prostor“ a zároveň nejsou uvedeny v navazujícím výčtu, to však neznamená, že se na ně nevztahuje zákonný zákaz kouření dle § 8 odst. 1 písm. j) zákona o ochraně zdraví. Nejvyšší správní soud proto nesouhlasí s argumentací stěžovatelky, že pokud by zákonodárce hodlal zahrnout do zákazu kouření i kasina, byla by v ustanovení výslovně uvedena.“

Závěr

Jak vidno stát vás za potlesku soudů bude chránit, i když se této „ochraně“ bráníte zuby nehty a vůbec o ni nestojíte, což se krásně potvrdilo během covidu. Škoda, že mu to neustále dovolujeme a dáváme mu absolutní moc nad naším životem i smrtí.

Podle rozsudku NSS ze dne 25. 5. 2023, čj. 6 As 132/2022 – 29, dostupné na www.nssoud.cz

Všechny články série „Advokát za humny“ najdete zde.