Otázka: Může územní studie stanovit etapizaci namísto územního plánu?

Odpověď:

Ano, územní studie může řešit etapizaci, ale takováto etapizace rozhodně nenahrazuje tu, která může být zahrnuta do územního plánu. Hlavním důvodem je, že územní studie je nezávazným územně plánovacím podkladem a ideálně by měla být zpracována před pořízením územního plánu, který by její závěry promítl do závazných regulativů. Pokud bude etapizaci řešit až územní studie, může se stát, že stavební úřad ji nebude respektovat a obec nedosáhne výsledku, kterého chtěla. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že obec nemá v rámci samostatné působnosti na podobu územní studie vliv – pořizuje ji úřad územního plánování v přenesené působnosti bez účasti veřejnosti.

Nový stavební zákon přece jen dává obci jistou možnost, jak podobu územní studii ovlivnit. V § 68 odst. 4 říká: Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, projedná pořizovatel její návrh v zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí.

K tomu odkazujeme i na stanovisko veřejného ochránce práv, ve kterém se mj. uvádí: „je třeba odkázat i na rozsudek ze dne 20. 1. 2010, č. j. 1 Ao 2/2009-86, www.nssoud.cz, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil závěr, že „[z] hlediska rozhodování o umístění stavby je totiž relevantní pouze schválená územně plánovací dokumentace [§ 90 písm. a) stavebního zákona]. (…) Územní studie má tedy zásadně charakter podkladu pro pořizování územně plánovací dokumentace (tomu odpovídá její zařazení do dílu 1., hlavy III, části třetí stavebního zákona věnovaného územně analytickým podkladům) a neměla by sloužit k nahrazení úkolů územně plánovací dokumentace samotné.““

Ve vztahu k závaznosti studie bychom ještě doplnili odkaz na další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu: „Formálně je sice stále právně nezávazná, po vydání územního rozhodnutí, které je s ní souladné, však lze očekávat, že správní orgány budou z této územní studie i nadále vycházet při povolování záměrů v dotčeném území (plocha OP-Z9), a tím pokračovat v realizaci studií navrženého řešení daného prostoru. Tak by tomu mělo být tím spíše, že jde o územní studii požadovanou územním plánem, který sám není natolik podrobný co do vymezení ploch a vztahů v území, aby zajistil jeho funkční řešení.

Lze totiž dovozovat, že smyslem podmínky podle § 43 odst. 2 stavebního zákona není územní studii pouze formálně pořídit a schválit, nýbrž k ní i fakticky přihlížet, jakkoli tím nezískává přímo povahu závazného podkladu pro rozhodování v územním řízení. Stále totiž platí, že v konkrétních případech je možné podle územní studie vůbec nepostupovat či se od ní dílčím způsobem odchýlit, neboť tento postup je v souladu se zákonem a mohou pro něj existovat legitimní důvody.“ (Rozsudek NSS ze dne 18. 2. 2021, čj. As 164/2020 – 32).

TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.