Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším zajímavém případu týkajícím se územního plánování. Tentokrát se vlastníci domáhali toho, aby jejich pozemky byly určeny pro rekreaci nebo pro bydlení. Jedním z důvodů, proč k tomu nedošlo, byl nedostatečný dopravní přístup k pozemkům. To, že na něco takového nikdo nemá veřejné subjektivní právo, je známá věc. Soud se ale vyjádřil i k tomu, zda existuje právo na zajištění přístupu k pozemkům skrze územní plán.

Krajský soud uvedl: „Dále soud dává za pravdu odpůrkyni v tom, že územní plán není nástroj, který by odpůrkyni umožňoval jednostranně vymezit soukromou cestu zajišťující přístup na pozemky navrhovatelů přes pozemky třetích osob. K zajištění přístupu na pozemek slouží především instituty civilního práva (srov. např. § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Odpůrkyně přitom v napadeném územním plánu umožnila, a to jak v okolních plochách (plocha RI – plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci), tak na pozemcích navrhovatelů umístění technické a dopravní infrastruktury… Odpůrkyně tak vytvořila dostatečné podmínky pro možný vznik přístupu na pozemky navrhovatelů. Je sice pravda, že má odpůrkyně možnost vymezovat v územním plánu veřejná prostranství, jejichž součástí mohou být i veřejné komunikace, ovšem pouze za splnění striktních zákonných podmínek, přičemž navrhovatelé ani v návrhu na zrušení napadeného územního plánu ani v uplatněných námitkách a připomínkách neuváděli žádné důvody, které by přesahovaly jejich soukromý zájem na zajištění přístupu na jejich pozemky a které by svědčily o tom, že jsou případně splněny podmínky pro vymezení veřejné komunikace zajišťující přístup na jejich pozemky.

Zároveň soud poukazuje na to, že ani případné vymezení konkrétního dopravního koridoru v územním plánu by navrhovatelům nezajistilo, že komunikace v takovém koridoru fakticky vznikne. Vlastníci pozemků, na kterých by byl koridor vymezen, by neměli povinnost komunikaci vybudovat. K zajištění vybudování komunikace by mohlo dojít tehdy, pokud by pro pozemek, na kterém by byl uvedený koridor vymezen, stanovila odpůrkyně současně i podmínky pro vyvlastnění. Avšak v takovém případě by musel být dán na vytvoření takové komunikace veřejný zájem, … který ovšem navrhovatelé ani v průběhu pořizování územního plánu ani nyní netvrdili.“

Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2023, čj. č. j. 41 A 30/2023- 32.

Více našich textů k problematice územního plánování najdete zde.