Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.

K čemu v praxi dochází?

22 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb. určuje, že „Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“ Proto v dotačních smlouvách poskytovatelé dotace stanovují za určitá pochybení odvod např. 1-5% nebo 5-10% z celkové dotace.

Takto sice vyhovují požadavku na stanovení sníženého odvodu, ale v případě dotací z prostředků územních samosprávných celků nepostupují v souladu se zákonem.

Co říká zákon č. 259/2000 Sb.?

Ustanovení smlouvy je potřeba vykládat v souladu se zákonem č. 259/2000 Sb., který v § 10a odst. 6 stanoví: (6) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků.

Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně.

Byť tedy smlouva hovoří o procentním rozmezí z prostředků dotace, je nutno v souladu se zákonem toto ustanovení vykládat tak, že se jedná pouze o prostředky, v souvislosti s nimiž je namítáno porušení rozpočtové kázně.

Současně je potřeba upozornit, že pokud jde o dotace ze státního rozpočtu, je právní úprava odlišná a procentuální rozmezí je možné stanovit buď z celé dotace nebo ve vztahu k její části, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, možné je také stanovit pevnou částku odvodu (§ 14 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů).

Co na to Ministerstvo financí?

Např. v rozhodnutí ze dne 28. 7. 2022, č.j. MF-13823/2018/1203-3 Ministerstvo financí uvedlo:

„Výpočet této části odvodu však má odvolací orgán za nezákonný i z toho důvodu, že podle § 10a odst. 6 rozpočtových pravidel územních rozpočtů má být procento nebo procentní rozmezí pro výpočet nižšího odvodu stanoveno pouze z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně. V daném případě však byla základem výpočtu částka celé poskytnuté dotace na danou sociální službu za období 3 let.“

Závěr

Ideálně již v době, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola dotace, je na místě situaci zkonzultovat s odborníkem. To umožní řádně využití procesních prostředků obrany, ale také právní zhodnocení situace. To má vliv na reakci příjemce na výzvu k vrácení dotace, případně na obranu v rámci řízení o stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně.