Ať už se jedná o dotace ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtů obcí a krajů, příjemce dotace, kterému je vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně je nucen uhradit nejen tento odvod, ale také penále. Toto penále je jednotně stanoveno na 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Co to znamená a jaká je maximální výše penále?
Příklad výpočtu penále při uložení odvodu ve výši 1 milion korun
Odvodu za porušení rozpočtové kázně předchází veřejnoprávní kontrola financování, která může být realizována i několik let po skončení projektu. Z hlediska toho, od kdy se penále uplatňuje, je pak podstatné rozlišovat především financování následné (ex post) a financování, to ale pro účely tohoto článku ponechme stranou.
Cílem tohoto textu je si uvědomit, jak rychle se penále navyšuje a kdy dosáhne svého maxima. Penále totiž vždy může maximálně činit tolik, kolik dělá samotný odvod za porušení rozpočtové kázně.
Pokud tedy máme například odvod ve výši 1 milion Kč, pak penále 0,4 promile za každý den prodlení činí v korunách 400. Za měsíc (30 dnů) to je 12 tisíc Kč. Za rok to je 146 tisíc Kč.
Maxima (100 % odvodu) penále dosáhne za 2500 dnů, tedy necelých 7 let.
Pokud tedy např. byla kontrola financování zahájena za 5 a více let po skončení projektu, je v rámci zvažování reakce na výzvu k vrácení dotace potřeba vzít do úvahy také skutečnost, že pravděpodobně bude potřeba v případě, že příjemce výzvě nevyhoví, hradit nejen odvod za porušení rozpočtové kázně, ale také stejně vysoké penále.
Více našich článků k problematice dotací najdete zde.