Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Podle § 44a odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech se penále počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. V této souvislosti vyvstává důležitost správného určení dne porušení rozpočtové kázně.

Co říká judikatura?

Judikatura správních soudů stanoví, že rozsah přezkumu platebního výměru na penále odvolacím orgánem i soudem je oproti přezkumu platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně limitován a je zaměřen zejména na posouzení, zda penále mělo být vůbec předepsáno, zda bylo předepsáno ve správné výši a za relevantní dobu (viz rozsudek NSS ze dne 9. 1. 2013, čj. 9 Afs 4/2012-30).

Už víme, že maximálního penále ve výši 100 % odvodu, bude dosaženo za necelých 7 let, tedy že za 3 a půl roku penále dosáhne poloviny odvodu. Od jakého data se ale penále bude počítat? Rozdíl zde bude především mezi průběžným a následným financováním projektu.

Financování předem nebo až následně?

V případě, kdy byly příjemci finanční prostředky poskytnuty předem (ex ante financování), je dnem porušení rozpočtové kázně den neoprávněného užití finančních prostředků. Pokud se ale jednalo o následné (ex post) financování, je dnem porušení rozpočtové kázně až den připsání peněz na účet příjemce, byť k samotnému pochybení došlo dříve.

V praxi ovšem dochází ke kombinaci ex post a ex ante financování, a to už z toho důvodu, že zpravidla začátek projektu předchází datum vyplacení dotace příjemci, mnohdy je sjednáno několik plateb apod. Přitom orgán, který vydává platební výměr na penále  Přitom u vydaných platebních výměrů si správce daně ne vždy dá dostatečnou práci s tím, aby tyto situace řádně odlišil, to dává prostor na podání odvolání.

V případě dotací z rozpočtů územních samosprávných celků se postupuje podle úpravy v zákoně č. 250/2000 Sb. Za den porušení rozpočtové kázně je v případě dotace vyplacené předem (ex-ante) považován den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky použity v rozporu s podmínkami dotace. Pokud však byla dotace vyplacena ex-post, pak je za první den porušení rozpočtové kázně považován až den přijetí peněžních prostředků na účet příjemce (§ 22 odst. 2 zákona).

Pouze v případě porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty (§ 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. ve vztahu k dotacím z rozpočtů krajů a obcí) se penále počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit (§ 22 odst. 8 zákona). Podobně viz § 44 odst. 1 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., pokud jde o dotace ze státního rozpočtu.

Význam také pro zánik možnosti uložit odvod a penále

Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb. lze odvod a penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně (podobně viz § 44a odst. 11 zákona č.  218/2000 Sb.). Zde tedy je potřeba určit správně rok porušení rozpočtové kázně, neboť od toho se odvíjí lhůta, po jejímž uplynutí již vůbec není možné odvod ani penále uložit.

10 let se zdá jako dlouhá doba, mnohdy je ale veřejnoprávní kontrola zahájena a samotný odvod uložen až řadu let po ukončení projektu a pokud dojde např. na situaci, kdy je odvod zrušen správním soudem na základě podané žaloby a správce daně má rozhodovat znovu, může již být desetiletá lhůta překonána.

Více našich článků k problematice dotací najdete zde.