Krajský soud v Praze rozhodoval o tom, zda je dostatečně určitá otázka, o které se mělo konat referendum v obci Dobšice. Dotaz pro občany zněl: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Dobšice podnikalo v rámci své samostatné působnosti kroky směřující ke stavebním úpravám objektu sběrného dvora v Libněvsi, č. parc. 42/46, k. ú. Dobšice u Žehuně, za účelem vybudování druhé hasičské zbrojnice v obci s klubovnou pro schůze SDH Dobšice, s tepelným čerpadlem, krbem na tuhá paliva, garáží, koupelnou, WC, skladem, za cenu z roku 2020 ve výši 2 429 587 Kč a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace ve výši pouhých 50 % z uznatelných nákladů?“

Zastupitelstvo obce totiž odmítlo referendum vyhlásit, neboť poslední část otázky („za cenu z roku 2020 ve výši 2 429 587 Kč a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace ve výši pouhých 50 % z uznatelných nákladů“) považovalo za návodnou. Soud nesouhlasil a referendum vyhlásil na říjen 2023.

Odkaz na cenu z roku 2020 otázku nediskvalifikuje

Krajský soud svoje rozhodnutí zdůvodnil následovně: „Z celého znění otázky je zřejmé, že do ní navrhovatel zahrnul poměrně podrobné údaje o záměru výstavby hasičské zbrojnice, jako je její účel (druhá hasičská zbrojnice pro účel schůzí SDH Dobšice) či popis stavby (tepelné čerpadlo, krb na tuhá paliva, garáž atd.). Právě v tomto kontextu je nutno vnímat i údaj o ceně. Jedná se tedy rovněž o údaj, který má záměr blíže specifikovat a hlasujícím občanům zprostředkovat jeho charakteristiky, konkrétně poslední známou cenu. Navrhovatel zároveň nijak nepředstírá, že by cena byla aktuální, neboť v otázce výslovně zmiňuje, že je z roku 2020.

Otázka tak není matoucí ani víceznačná v tom smyslu, že by snad bylo možné tento údaj považovat za nynější či budoucí. Odpůrkyně přitom nezpochybňuje, že se jedná o pravdivé údaje z té doby. Proto ani není dezinformační ve smyslu shora citované judikatury. Poslední část otázky týkající se dotace je v podstatě podotázkou navazující na předchozí část. Ani v tomto případě se nejedná o nějakou (slovy odpůrkyně) „doplňující podmínku“, ale pouze o přesnou specifikaci dotace, o kterou musí (v případě kladné odpovědi), anebo nesmí (v případě záporné odpovědi) odpůrkyně usilovat v souvislosti s projektem výstavby hasičské zbrojnice. Nic víc.“

Text otázky je dílem rozdělení obce na dva tábory

Soud ještě dodal, že „otázka by jistě mohla být obecnější, díky čemuž by zřejmě poskytla i užitečnější odpověď (např. zda občané obecně chtějí či nechtějí novou hasičskou zbrojnici). Je však jen na navrhovateli, jak úzce (nebo naopak široce) otázku formuluje. Zákon o místním referendu v tomto směru neklade žádná omezení. I z toho, že navrhovatel na takto formulované otázce trvá, přestože z postoje odpůrkyně je zjevné, že by jí pravděpodobně nevadilo vyhlásit referendum o šířeji formulované otázce (tj. bez její závěrečné části), lze usuzovat, že navrhovatel má zájem na stanovisku občanů k jím přesně definovaném projektu s přesně stanovenou dotací (resp. že jím zastoupené skupině občanů přesně takový projekt a s ním související dotace vadí, jak plyne z návrhu)…

Z vyjádření starostky odpůrkyně na zasedání zastupitelstva plyne, že výstavba druhé hasičské zbrojnice se řeší již od roku 2015 a účastníci se shodují, že tato otázka rozděluje obec na dva „nesmiřitelné tábory“. Je tedy zřejmé, že v obci probíhá o dané problematice již delší dobu široká veřejná debata a občané jsou s ní seznámeni. Běžnému občanovi odpůrkyně tak musí být jasné, že členové přípravného výboru logicky spadají do jednoho z těchto „táborů“, konkrétně do toho, který k otázce zastává negativní stanovisko, a slovo „pouhých“ tak vyjadřuje toliko jejich subjektivní hodnocení. Je pak zodpovědností každého hlasujícího, aby si nezávisle vytvořil názor na položenou otázku“.

Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2023, čj. č. j. 39 A 6/2023 – 31.

Více našich článků k problematice místního referenda najdete zde.