V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Žádost o prominutí plnění za porušení rozpočtové kázně

Věc se týkala Justiční akademie, které bylo platebními výměry vyměřeno několik odvodů, penále a tzv. dopočtů penále za různá porušení rozpočtové kázně. Stěžovatelka následně požádala žalovaného o prominutí uložených plnění. Generální finanční ředitelství (GFŘ) rozhodnutím z léta roku 2016 stěžovatelce částečně vyhověl.

Toto rozhodnutí však v létě roku 2020 v části, ve které žalobkyni nevyhověl, zrušil městský soud a věc vrátil GFŘ k dalšímu řízení (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020, čj. 8 Af 67/2016-50). Městský soud napoprvé dospěl k závěru, že rozhodnutí GFŘ bylo částečně nepřezkoumatelné, protože GFŘ nedostatečně vysvětlilo, proč stěžovatelce uložená plnění neprominulo.

V nyní přezkoumávaném rozhodnutí Generální finanční ředitelství setrvalo na svém původním závěru a v rozsahu, ve kterém mu městský soud vrátil věc k dalšímu řízení, stěžovatelce odvody, penále a dopočty penále opět neprominul. Proti rozhodnutí GFŘ se stěžovatelka i napodruhé bránila u městského soudu, který tentokrát její žalobu zamítl. Městský soud nyní dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je odůvodněno dostatečně.

K čemu slouží řízení o prominutí odvodu nebo penále

Podle § 44a odst. 12 rozpočtových pravidel žalovaný může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).

NSS nejprve zopakoval, že „v řízení o prominutí odvodu a penále nemůže žalovaný znovu posuzovat porušení rozpočtové kázně … Smyslem promíjení odvodů a penále není nahrazovat argumentaci, která náleží již do fáze samotného vyměření odvodu, resp. penále. Prominutí není možné vnímat jako další opravný prostředek proti vyměření odvodu a penále (rozsudky NSS ze dne 7. 3. 2019, čj. 10 Afs 65/2018-42, Český Krumlov, bod 53, či ze dne 28. 8. 2020, čj. 4 Afs 110/2020-51, Karviná, bod 14, i s odkazem na souhlasnou komentářovou literaturu)“.

Co je tedy účelem řízení o prominutí odvodu nebo penále? V tomto řízení se podle NSS „žalovaný musí zabývat tím, jestli jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které může zcela nebo zčásti prominout odvod nebo penále. Žalovaný v řízení o prominutí odvodu nebo penále však může přihlížet k přiměřenosti výše odvodu nebo penále vyměřeného již správcem daně. Žalovaný samozřejmě může neprominout odvod nebo penále s odůvodněním, že již správce daně vyměřil odvod nebo penále přiměřeně a daňový subjekt nepředložil takové důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodnily jejich úplné či další prominutí.“

Ke správnímu uvážení správce daně

NSS dále uvedl, že „v případě rozhodování o prominutí odvodu nebo penále podle § 44a odst. 12 rozpočtových pravidel má žalovaný volné správní uvážení (arg.: žalovaný „může“, srov. již cit. 10 Afs 65/2018, Český Krumlov, bod 53). Soudní přezkum správního uvážení se omezuje na to, že správní soudy zkoumají, zda správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil (§ 78 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

To však neznamená, že žalovaný může rezignovat na odůvodnění svého rozhodnutí. Právě naopak, o to důkladněji musí posuzovat všechny podstatné skutkové okolnosti a o to pečlivěji popsat v odůvodnění všechny úvahy, které ho vedly k určitému závěru. Rozhodnutí založené na správním uvážení bude nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, pokud nevysvětlí úvahy a kritéria při správním uvážení použitá (např. rozsudek ze dne 17. 2. 2011, čj. 1 As 105/2010-73, body 30 a 31). Ostatně první rozhodnutí žalovaného zrušil městský soud právě pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů …

Žalovaný současně v zájmu právní jistoty a jednoty rozhodování vydává vnitřní předpisy, tj. interní normativní akty (nazývané „pokyny“), kterými stanovuje jednotná pravidla pro posuzování žádostí. Z těchto pokynů se poté odvíjí legitimní očekávání daňových subjektů ohledně rozhodování o jimi uplatněných žádostech (10 Afs 65/2018, Český Krumlov, bod 54).“

NSS se v rozsudku dále věnoval otázce použitelnosti vnitřních pokynů GFŘ a podrobně jednotlivým platebním výměrům a žádostem o prominutí podaných stěžovatelkou. Zájemce o tento rozbor ale již odkážeme na samotný rozsudek NSS.

Podle rozsudku NSS ze dne 8. 9. 2023, č.j. 10 Afs 63/2023 – 53.

Další naše články k problematice dotací najdete zde.