Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o další stavební uzávěře. S rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, který stavební uzávěru původně zrušil, NSS nesouhlasil a vrátil krajskému soudu celý případ k dalšímu rozhodování. Celý spor byl tentokrát výjimečný, protože v době, kdy rozhodoval NSS, již byl účinný nový územní plán a přezkum uzávěry se tedy zdál být zbytečným.

Stavební uzávěra může „obživnout“ v případě, když by byl územní plán zrušen

NSS se zabýval zejména tím, zda může pokračovat v řízení o kasační stížnosti, když už byl vydán územní plán, který nabyl účinnosti, čímž stavební uzávěra naopak účinnosti pozbyla. Dospěl k závěru, že může: „NSS dodává, že doktrína i judikatura rozlišují situace, kdy dochází k zániku správního aktu, a situace, kdy pouze zanikají jeho účinky. Podle komentářové literatury „od zrušení, respektive zániku správního aktu je třeba odlišovat situace, kdy pouze zanikají právní účinky správního aktu (např. uplynutím času). V těchto případech správní akt nadále existuje a je způsobilým předmětem soudního řízení, ačkoliv již nevyvolává žádné právní účinky“…

Ačkoli výrok V. územního opatření o stavební uzávěře pojednává o tom, že toto územní opatření „platí“ do doby nabytí účinnosti nového územního plánu obce, má NSS za to, že je tím myšlen zánik právních účinků daného aktu, nikoli ukončení jeho existence. K nutnosti vykládat pojmy „platnost“ a „účinnost“ ve vztahu ke správním aktům podle jejich reálných důsledků v konkrétní situaci se již kasační soud přiklonil… NSS tak má za to, že územní opatření o stavební uzávěře v případě zrušení rozsudku krajského soudu „obživne“, ačkoli potenciálně bez právních účinků. Není však vyloučena možnost, že by těchto účinků mohlo opět nabýt, např. zrušením nového územního plánu obce…“

O uzávěře v Modlanech už NSS rozhodoval

O jiném rozhodnutí NSS ve věci stavební uzávěry Modlany jsme již psali zde. Z něj také NSS vycházel i v tomto případě. NSS proto konstatoval: „Cílem stavební uzávěry, jež je opatřením dočasným, je totiž pouze neztížit či neznemožnit budoucí využití území podle připravovaného územního plánu. Při vydávání stavební uzávěry (a tedy ani při jejím soudním přezkumu) se nemá podrobně zkoumat, zda je řešení připravované v územním plánu správné. Tyto otázky mají své místo až v procesu přípravy územního plánu, případně při jeho soudním přezkumu…“

Podle krajského soudu nebylo zařazení pozemků do uzávěry řádně odůvodněno

Rozhodování soudu I. stupně NSS rekapituluje takto: „Krajský soud shledal, že z odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře je patrné, v čem stěžovatel v obecné rovině spatřuje možné ztížení či znemožnění budoucího využití stavební uzávěrou dotčeného území v kontextu připravované územně plánovací dokumentace (naddimenzované rozvojové plochy pro výstavbu). Je také patrné, že stěžovatel usiluje o naplnění principu vyváženého vztahu mezi environmentální složkou a ekonomickým růstem, naplnění cílů maximální ochrany zemědělského půdního fondu, upřednostňování výstavby na brownfieldech, šetrné hospodaření s vodou v krajině a zvyšování atraktivity území, resp. ochranu krajinného rázu území…

Krajský soud však dospěl k závěru, že nelze vysledovat relevantní úvahu, na jejímž základě stěžovatel zahrnul navrhovatelčiny pozemky do ploch dotčených stavební uzávěrou (bod 34 rozsudku krajského soudu). Odůvodnění zařazení těchto pozemků do stavební uzávěry je zčásti pouze popisné a nelze je navázat na obecné pasáže odůvodnění. Chybí také vylíčení rozhodných skutečností a úvah, proč je rozšíření průmyslové zóny o dotčené pozemky nevhodné… S tímto hodnocením krajského soudu se NSS neztotožnil a přisvědčil stěžovatelově námitce, podle níž jsou požadavky napadeného rozsudku na odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře nepřiměřené.“

NSS: odůvodnění uzávěry nebylo nepřezkoumatelné

Pokud je o odůvodnění uzávěry ve vztahu k jednotlivým pozemkům, NSS připomněl dřívější judikaturu: „nepřezkoumatelnost návrhem napadeného opatření (obecně ani ve vztahu k pozemkům navrhovatele) nezpůsobuje skutečnost, že navrhovatel obecné cíle stavební uzávěry podrobně nerozpracoval ve vztahu k jednotlivým dotčeným plochám. V čem má spočívat znemožnění budoucího využití všech opatřením dotčených ploch podle schváleného zadání územně plánovací dokumentace a proč byly zvoleny právě tyto plochy, z odůvodnění napadené stavební uzávěry zřetelně vyplývá.“

Konkrétně k odůvodnění modlanské uzávěry NSS řekl: „NSS v tomto kontextu neshledává nepřezkoumatelnost v tom, že se stěžovatel ve vyjádření k navrhovatelčiným pozemkům omezil na konstatování, že tato plocha umožňuje další rozšíření rozsáhlé průmyslové oblasti, uvedl, že lokalita se nachází v blízkosti vodní nádrže, regionálního biokoridoru a propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem a vymezil obavy z možného negativního dopadu na životní prostředí jako důvod ke zvážení zachování či změny stávající regulace v novém územním plánu. Takové hodnocení pro účely dočasného opatření o stavební uzávěře podle názoru NSS postačuje…

Podle NSS se převážná většina navrhovatelčiných argumentů obsažených v námitce… míjí s podstatou institutu stavební uzávěry a směřuje k výsledné podobě územního plánu a vhodnosti budoucího uspořádání poměrů v území. NSS má též za to, že se stěžovatel s těmito námitkami vypořádal přezkoumatelným způsobem.“

Závěr

NSS se tedy naštěstí držel i v dalším kauze své osvědčené judikatury týkající se požadavků na odůvodnění stavebních uzávěr. To lze hodnotit (z pohledu obcí) jedině kladně.

Podle rozsudku NSS čj. 2 As 226/2022 – 23 ze dne 26. 9. 2023, dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice stavební uzávěry najdete zde.