Jedna obec ve Středočeském kraji vydala nový územní plán a jak se dalo očekávat, u Krajského soudu v Praze přistála „žaloba“ nespokojeného vlastníka, kterému byla na pozemku vymezena plocha přírodní pobytové, protože přes nemovitost vedl biokoridor. Vlastník se divil, proč byl do plochy zařazen celý Pozemek, když biokoridor vedl jen přes část, a navíc mělo podle něj být vymezení biokoridoru nelogické, protože pozemek je součástí centrálního urbanizovaného území obce a jeho zařazením do plochy PB se nerespektuje existence stávajícího areálu zahradnictví na Pozemku a do budoucna také možnost výstavby rodinného domu.
Vlastník se také domníval, že se z jeho pozemků stalo veřejně přístupné prostranství. Obec namítala, že na pozemku se rodinný dům nemohl stavět ani za předchozí regulace a že navíc nové funkční využití umožňuje totéž, co dovoloval starý územní plán (školkařství a zahradnictví). Krajský soud dal vlastníkovi za pravdu a nejvyšší správní soud s ním souhlasil.
Územní plán nebyl odůvodněný
Krajský soud dospěl k závěru, že odůvodnění bylo nedostatečné: „Pokud pak jde o odůvodnění samotné, soud konstatuje, že napadené OOP nijak nevysvětluje (přes četné námitky navrhovatele), proč byl Pozemek zařazen do plochy PB – přírodní pobytové. Napadené OOP ve svém odůvodnění obecně uvádí, že „Plochy přírodní pobytové jsou vymezeny za účelem zajištění funkce sídelní zeleně včetně doprovodných ekosystémových služeb a rekreace přírodního charakteru, která nevyžaduje realizaci staveb, a které nelze umísťovat do chráněných přírodních ploch jako například přírodní sportoviště, koupaliště, atp. Plochy přírodní pobytové jsou vymezeny podle § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb.“.
Ve vypořádání námitek a připomínek navrhovatele odůvodnění zařazení Pozemku absentuje zcela. Takové odůvodnění má soud za zcela nedostatečné, protože z něj není nijak zřejmé, proč byl do kategorie sídelní zeleně a přírodní rekreace (tedy kategorie, u kterých se předpokládá veřejná přístupnost, jak plyne i z obecného zákazu oplocení) zařazen Pozemek, jehož historické i aktuální využití je s tímto regulativem jen obtížně slučitelné (což namítal navrhovatel i v průběhu procesu pořizování) a zároveň není propojen s ostatními takto vymezenými plochami a nachází se uvnitř zastavěné oblasti.“
K tomu, že jen malou částí pozemku procházel biokoridor krajský soud řekl: „Pozemkem totiž prochází napadeným OOP vymezený lokální biokoridor. Nicméně tento biokoridor zasahuje pouze malou část Pozemku (pobřežní pás Podmoráňského potoka), a není tak žádným způsobem zřejmé, proč nemohla být plocha PB – přírodní pobytové stanovena pouze pro část Pozemku odpovídající lokálnímu biokoridoru (ostatně stanovení rozdílného využití pro různé části jednoho pozemku není nijak vyloučené, a v případě pozemku parc. č. X se tak i stalo).
Pokud pak zařazení Pozemku do kategorie PB – přírodní pobytové nevychází z lokálního biokoridoru, pak ustanovení § 16 Vyhlášky 501 neposkytuje pro postup odpůrkyně žádné opory. Je sice pravdou, že výčet uvedený v citovaném ustanovení není taxativní (je uvozený slovem „zpravidla“), nicméně pokud by se zařazení Pozemku do kategorie PB – přírodní pobytové mělo opírat o jiné skutečnosti nežli kategorie zmíněné ve Vyhlášce 501, soud nemůže než konstatovat, že žádné takové skutečnosti nelze z napadeného OOP nijak seznat.“
Přírodní plocha být může, jen řekněte, proč
NSS v podstatě nic zvláštního k celé věci nedoplnil, ztotožnil se s názory krajského soudu. Zdůraznil jen, že je skutečně územní plán vždycky nutno hlavně odůvodnit: „Ke shora popsanému však dlužno dodat, že krajský soud ve svém rozsudku nijak nezvažoval, zda by pro Pozemek byl vhodnější jiný způsob funkčního vyžití a v tomto smyslu do věcného obsahu práva na samosprávu nezasáhl. Krajský soud toliko konstatoval, že stanovený způsob funkčního využití není s ohledem na konkrétní navrhovatelovy námitky, vnesené v rámci prvního i opakovaného veřejného projednání, dostatečně odůvodněný. Již nyní tak kasační soud předesílá, že pro další postup pro proces územního plánování krajský soud stěžovateli žádné požadavky, nad rámec požadavku na přezkoumatelné vypořádání námitek, „nepředepsal“. Není tak vyloučeno, že i do budoucna bude možné, aby byl Pozemek zařazen (z větší části) do plochy PB, takové zařazení si však vzhledem k navrhovatelovým námitkám a skutečnostem zmíněným krajským soudem vyžaduje podrobnější odůvodnění.“
Podle rozsudku KS Praha čj. č. j. 55 A 22/2021- 78 ze dne 12. 7. 2021 a podle rozsudku NSS čj. 4 As 254/2021-47 ze dne 17. 10. 2023, dostupné na www.nssoud.cz
Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.