Nejvyšší správní soud vydal zajímavý rozsudek, který se týká neurčitých pojmů v územním plánu a nároků, které taková regulace klade na stanovisko orgánu územního plánování. Pokud totiž územní plán obsahuje neurčité pojmy, je třeba, aby úřad věnoval mnohem více péče dobrému odůvodnění svého závazného stanoviska.
K použitím pojmu „drobné podnikání“ v územním plánu
NSS k tomu konkrétně řekl: „Použití neurčitého právního pojmu „drobné podnikání“ v regulativech územního plánu klade relativně vysoké nároky na odůvodnění posouzení souladu s územním plánem. Pokud územní plán obsahuje neurčitý právní pojem, který nedefinuje a pro který neexistuje obecně platná definice napříč právním řádem, musí k němu správní orgán přistupovat obdobně jako v případě jiných aktů a vyložit jej pro účely svého rozhodnutí s přihlédnutím k obecnému jazykovému významu, kontextu užití daného pojmu a smyslu a účelu úpravy, v níž se…
Správní orgán jej musí nejprve obecně vymezit a vyložit, poměřit jej se skutkovým stavem v dané věci a usoudit, zda je tento skutkový stav podřaditelný pod neurčitý právní pojem… NSS souhlasí s krajským soudem, že je třeba přihlížet k tomu, že se jedná o pojem obsažený v územním plánu vztahujícím se pouze na území příslušné obce. Dotčené orgány proto měly primárně využít výkladové metody ve vztahu k územnímu plánu, zabývat se jeho systematikou a úmyslem zastupitelstva, který může být vyjádřen v obecných zásadách územního plánu, případně i v dokumentech vzniklých v procesu jeho přijímání. V úvahu měly vzít též příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb.“
Při výkladu měla být zohledněna i koncepce rozvoje území
NSS dále řekl: „Pokud stěžovatel poukazuje na úvahy o charakteru vesnických sídel, směřovaly v podstatě pouze k přípustnosti zemědělského podnikání. Výklad, co lze v poměrech územního plánu a konkrétní plochy rozumět drobným podnikáním, však neposkytují. Nevysvětlují ani, jaký rozsah hospodářství lze považovat za charakteristický pro tradiční venkovské domy v obytném území obce a z čeho tak nadřízený orgán dovozuje. Není ani patrné, z jaké dlouhodobé situace v dotčeném území vycházel. Úvahy nebyly navíc nikterak provázané s územním plánem, v němž si obce Otročiněves vymezila, jakým způsobem se má její území rozvíjet.
NSS souhlasí s krajským soudem, že při výkladu pojmu stavba pro drobné podnikání bylo třeba zohlednit i základní koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, která se k doplnění funkce bydlení drobnými podnikatelskými aktivitami v plochách SV vyjadřuje. Uvádí-li, že je zřejmé, že tyto aktivity už nebudou sloužit hospodářské – převážně zemědělské činnosti (jako tomu bylo v původních selských usedlostech), nepostačilo strohé konstatování, že příslušný regulativ zemědělskou činnost výslovně nevylučuje, pokud stavby pro zemědělství ani výslovně nepřipouští.“
Podle rozsudku NSS ze dne 6. 11. 2023, čj. 10 As 462/2021 – 51, dostupný na www.nssoud.cz 10 As 462/2021 – 51
Více našich článků k problematice územního plánování najdete zde.