Územní plány v některých případech zasahují do užívání staveb, které jsou již v území povoleny a postaveny. Vlastníkům pak znemožňují rozšiřování výrobních areálů nebo budování další přístaveb nemovitostí. S tím se samozřejmě někteří nechtějí smířit a případ se dostane až k NSS, stejně jako ten, o kterém dnes budeme psát. Vlastnice podle nového územního plánu již nemohla rozšiřovat svůj provoz o některé druhy činností, i když samozřejmě ty, které jí byly dosud povoleny, mohla nadále realizovat.

Nový územní plán se již nedotkne pravomocných rozhodnutí

Nejvyšší správní soud opět zdůraznil, že pravomocně povolených staveb se nová regulace v územním plánu nemůže dotknout. Dále pak poměrně tvrdě konstatoval, že „co se týká dotčení užívání staveb, vlastnického práva či práva na podnikání, má toto pouze tu podobu, že jej modifikuje až pro případ, že by stěžovatelka měla v úmyslu stavby rozšiřovat, zvětšovat rozsah či měnit povahu svého podnikání apod. Stěžovatelka však ani žádný takový záměr, kterému by měla úprava dle Územního plánu stát v cestě, který by byl v nějaké významné fázi rozpracovanosti, podléhal stávajícím rozhodovacím či povolovacím procesům, a o jehož proveditelnosti by stěžovatelka byla orgány veřejné moci utvrzována apod. (a docházelo tak narušování legitimní očekávání), neuvádí…

Za takové situace nelze hovořit o zásahu do jejích práv v té podobě, jak uvádí… Územní plán pro stěžovatelku také neznamená, že by nemohla stávající stavby udržovat. Možnost údržby povolených staveb zůstává plně zachována. Omezení by se ve smyslu Územního plánu týkalo až budoucích zásahů např. do vnějšího půdorysného či výškového ohraničení staveb. Pokud tedy úprava dle Územního plánu nenarušuje stávající využívání dotčených pozemků a staveb, pokračování v povolené podnikatelské činnosti a ani nenarušuje možnost údržby staveb, byla v celkovém kontextu věci zachována proporcionalita zásahu do práv stěžovatelky. Přitom je třeba vzít v potaz právě – již výše opakovaně zmiňovaný – fakt široké diskrece obce v rámci procesu územního plánování, který je v daném případě opřen o jasně deklarovaný zájem na budoucí podobě obce.“

Závěr

Takový náhled NSS na zásahy do vlastnických práv může být pro samosprávy, které se právě omezování vlastníků nemovitostí bojí (mnohdy kvůli výhružkám náhradami za zklamaná legitimní očekávání), zajímavý.

Podle rozsudku NSS ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 As 383/2021-43, dostupný z https://www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územního plánování zde.