Absolutní nekonzistentnost rozhodování Nejvyššího správního soudu

Při přípravě na právní pomoc s územním plánem pro jednoho z našich klientů z řad obcí jsme se blíže zaměřili na judikaturu k § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a narazili jsme na jeden velmi výrazný rozpor, který skvěle ilustruje to, jak obtížné pro právníky někdy je dát dobrou radu, na kterou může být 100% spoleh. Vedle toho obě kauzy výborně poukazují na názorovou rozháranost judikatury, která bohužel není žádnou výjimkou.

Uspěli jsme s žalobou na nezákonnost pokuty za nenošení roušky

Krajský soud v Brně vyhověl naší žalobě proti rozhodnutí o udělení pokuty za nenošení roušky. V souladu s nejnovější judikaturou NSS krajský soud při přezkumu rozhodnutí o pokutě posoudil také otázku zákonnosti mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví a dospěl k závěru, že bylo nezákonné. Proto rozhodnutí o pokutě zrušil.

Soudy k nepřiměřeným kvalifikačním kritériím v rámci zakázek realizovaných na základě dotace

Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze se zabývaly nevyplacením části dotace vůči jedné obci v návaznosti na závěr řídícího orgánu IROP, že kvalifikační kritéria nastavené v rámci veřejné zakázky na stavební práce neodůvodněně vylučovala některé potenciální soutěžitele. Soudy se ale bohužel s názorem obce neztotožnily.