V jednom z předvánočních rozsudků Nejvyšší správní soud řešil odpověď na otázku, zda opatření poskytovatele dotace o nevyplacení dotace nebo její části dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném od 20. 2. 2015, je třeba prohlásit za nicotné, nemá-li náležitosti rozhodnutí dle § 68 a § 69 správního řádu.

Došlo ke krácení dotace z IROP

Jednalo se dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu („IROP“) na projekt s názvem „Rekonstrukce depozitárního objektu S.“. Řídící orgán IROP jakožto poskytovatel dotace při administrativním ověření žádosti o platbu zjistil nezpůsobilé výdaje v celkové výši přes 2,7 mil. Kč stanovil celkovou částku nevyplacené dotace ve výši 2.436.938,17 Kč.

Žalobkyně byla o nevyplacení části dotace informována opatřením řídícího orgánu vydaným dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel, jež bylo označeno jako „Informace o nevyplacení části dotace“. Proti tomuto opatření podala žalobkyně námitky.

Ministryně pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020, těmto námitkám nevyhověla a konstatovala, že opatření bylo oprávněné. Proti rozhodnutí o námitkách brojila žalobkyně správní žalobou. V ní namítala, že rozhodnutím žalovaného došlo k zásahu do její právní jistoty a práv, které nabyla v dobré víře na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace k projektu. Dále namítla nekonzistentnost a vnitřní rozpornost postupu správních orgánů při aplikaci pravidla poměrného krácení.

Městský soud rozhodnutí o námitkách prohlásil za nicotné

Městský soud rozsudkem prohlásil nicotnost rozhodnutí o námitkách, jakož i opatření poskytovatele. Uvedl, že opatření o nevyplacení části dotace je dle usnesení rozšířeného senátu z 18. 4. 2017, č. j. 6 Afs 270/2015-48, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, č. 3579/2017 Sb. NSS, nutné považovat za rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Z toho důvodu je na něj třeba klást stejné nároky jako na kterékoliv jiné správní rozhodnutí. Jelikož rozpočtová pravidla neupravují náležitosti takového rozhodnutí, použijí se subsidiárně § 68 a 69 správního řádu.

Městský soud posléze dospěl k závěru, že opatření poskytovatele neobsahuje některé náležitosti dle § 68 odst. 1 a 2 správního řádu (výrok rozhodnutí a konkrétní ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno) a žádnou z náležitostí dle § 69 odst. 1 správního řádu. Uvedl, že jde o komplex vad dosahující zásadní intenzity, pročež tato opatření tak za rozhodnutí vůbec považovat nelze. K prohlášení nicotnosti rozhodnutí o námitkách pak přistoupil z důvodu, že spolu s nicotnými opatřeními poskytovatele vytváří jeden celek.

NSS: opatření poskytovatele o krácení dotace nebo její části není rozhodnutím

NSS se s hodnocením městského soudu neztotožnil a naopak dospěl k závěru, že s ohledem na § 1 odst. 2 správního řádu, dle kterého se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup, je subsidiární použití § 67 a násl. správního řádu na opatření poskytovatele dotace o nevyplacení dotace či její části vyloučeno.

Na tom nic nemění ani závěr rozšířeného senátu, dle kterého je třeba opatření poskytovatele dotace považovat za rozhodnutí dle § 65 a násl. s. ř. s. NSS již v minulosti výslovně potvrdil, že akty způsobilé být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. nemusí nutně představovat rozhodnutí správního orgánu ve smyslu správního řádu (viz usnesení rozšířeného senátu ze 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017-43, Souhlasy podle stavebního zákona II, č. 3931/2019 Sb. NSS, či rozsudky NSS z 23. 5. 2018, č. j. 6 As 103/2018-53, č. 3745/2018 Sb. NSS, bod 21, či ze 14. 5. 2020, č. j. 1 Afs 126/2019-32, bod 35).

Stejné závěry dlouhodobě zastává i doktrína (viz např. Vedral, J. K pojetí rozhodnutí správního orgánu ve správním řádu a soudním řádu správním. Správní právo, roč. XLV, č. 1-2, 2012, s. 59, či Průcha, P. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2015, s. 210).

Ve světle výše uvedeného NSS uzavírá, že opatření poskytovatele dotace dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu správního řádu. Tím je až rozhodnutí o námitkách proti tomuto opatření dle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel. Z tohoto důvodu městský soud v projednávané věci pochybil, označil-li opatření poskytovatele za nicotné z důvodu absence náležitostí dle § 68 a § 69 správního řádu (body 55 až 57 napadeného rozsudku).

I na opatření poskytovatele dotace je ale zapotřebí klást určité nároky

NSS nicméně dodal, že „i přes výše uvedený závěr je nutné na opatření poskytovatele dotace dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel klást určité formální a obsahové nároky, aby se proti němu mohl příjemce dotace účinně bránit námitkami postupem dle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel. Toto opatření musí minimálně obsahovat důvody, ve kterých poskytovatel spatřuje porušení povinnosti stanovené právním předpisem, nedodržení účelu dotace nebo podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta.“

Další naše články k problematice dotací najdete zde.