Nejvyšší správní soud v prosinci rozhodoval ve sporu, který se týkal mimo jiné otázek veřejnoprávních smluv. Závěry, na které poukázal, jsou platné nejen pro smlouvy o poskytnutí dotace, ale mohou se uplatnit také vůči plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona, které bude možné začít uzavírat od července 2024.
Nemocnice iniciovala spor z veřejnoprávní smlouvy
Spor se týkal jedné středočeské nemocnice, která uzavřela jako příjemce dotace dne 28. 5. 2010 veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace s Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy jako poskytovatelem dotace a řídicím orgánem Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Nemocnice předložila regionální radě dne 27. 3. 2013 závěrečnou monitorovací zprávu a zjednodušenou žádost o proplacení poslední části dotace ve výši něco přes 72 milionů Kč.
Regionální rada požadovanou část dotace nevyplatila a informovala nemocnici, že financování dané části projektu pozastavila, neboť v souvislosti se zadávacím řízením na zakázku č. 60065707 bylo zahájeno trestní stíhání bývalého hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha a dalších osob. Ministerstvo financí po několika letech vyhovělo návrhu nemocnice ve sporu z veřejnoprávní smlouvy a uložila regionální radě, aby nemocnici spornou část dotace vyplatila, a to včetně úroku z prodlení. Městský soud v Praze ale toto rozhodnutí zrušil a NSS podanou kasační stížnost zamítnul.
Posuzovaná problematika není jednoduchá, nyní ale vyzdvihněme tyto závěry NSS, které se týkají obecněji veřejnoprávní smluv: „V případě veřejnoprávních smluv je totiž smluvní volnost kontrahentů, která je typická pro smlouvy uzavírané v oblasti soukromého práva, do značné míry omezena. Na tuto skutečnost poukázal rovněž zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení ze dne 21. 5. 2008, č. j. Konf 31/2007-82, publ. Pod č. 1675/2008 Sb. NSS (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i zvláštního senátu jsou dostupná na www.nssoud.cz):
Odlišujícím kritériem mezi soukromoprávním a veřejnoprávním vztahem je míra, v jaké se smluvní strany mohou podílet na utváření obsahu jednání
„Pro vztahy navazované v oblasti soukromého práva je typické, že strany si mohou svobodně smluvit to, co uznají za vhodné; je přitom na nich, zda využijí rejstříku pojmenovaných smluv, které jim nabízí zákon, a i v případě, že uzavřou pojmenovanou smlouvu, mohou její obsah v převážné míře samy ovlivnit vlastními ujednáními, upravujícími jejich práva a povinnosti odlišně od zákona.
Veřejnoprávní vztah je naopak charakteristický tím, že jeho podstatný obsah je předepsán zákonem, případně stanoven individuálním správním aktem, aniž by se od něj strany mohly odchýlit. Kritériem pro rozlišení mezi oběma typy vztahů tak bude míra, v jaké se smluvní strany mohou podílet na utváření obsahu vztahu (blíže k této tzv. metodě právního regulování srov. rozhodnutí č. 448/2005 Sb. NSS).“
Správní řád umožňuje soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy posoudit ex offo
NSS poukázal na § 165 odst. 1 správního řádu, podle něhož lze soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy přezkoumat z moci úřední. NSS dále dodává: „Z tohoto důvodu také § 170 správního řádu vylučuje, aby se na veřejnoprávní smlouvy aplikovala ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti a relativní neúčinnosti právních jednání (k tomu viz např. VEDRAL, J. Správní řád: Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, komentář k § 165 odst. 1, s. 1293 a násl.).
Ostatně sám žalovaný v souvislosti s nyní posuzovaným sporným řízením a v reakci na pokus regionální rady odstoupit od smlouvy o poskytnutí dotace vydal z úřední povinnosti rozhodnutí ze dne 21. 8. 2019, č. j. MF-19940/2019/1203-4, jímž právě dle § 165 správního řádu zrušil s účinky ex tunc ta ustanovení smlouvy o poskytnutí dotace, jež umožňovala odstoupení od této smlouvy, a to pro jejich rozpor se zmiňovaným § 170 správního řádu.“
Zakládala-li tedy regionální rada své oprávnění pozastavit vyplácení dotace skutečně pouze na ujednáních obsažených ve veřejnoprávní smlouvě a pokud zákony či jiné obecně závazné právní předpisy s takovým postupem v době uzavírání smlouvy vůbec nepočítaly, bylo by na místě, aby se žalovaný v prvé řadě zabýval tím, zda byla daná smluvní ujednání sjednána platně a zda tedy regionální rada vůbec byla oprávněna pozastavit vyplácení dotace.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2023, č.j. 5 Afs 322/2021 – 55, dostupné ze stránek NSS.
Více našich článků k veřejnoprávní smlouvám najdete zde.