Městský soud se v rozsudku ze dne 21. 12. 2023 zabýval tím, zda byly dány důvody pro nevyplacení části dotace pro neziskovou organizaci, která obálky s nabídkami v rámci veřejné zakázky otevřela až po 10 hodinách od uplynutí lhůty pro jejich podání. Nebudeme vás napínat, soud se dané organizace nezastal.
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval v otázce existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace, tentokrát z hlediska postupu podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy ohledně deklarace její existence rozhodnutím úřadu. Úřad rozhodl (po několika peripetiích), že se předmětná cesta má považovat za veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Krajský soud si ale myslel, že úřad pochybil při zjišťování, zda vlastníci s existencí komunikace skutečně udělili, byť konkludentní souhlas.
Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník). Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.
Při přípravě na právní pomoc s územním plánem pro jednoho z našich klientů z řad obcí jsme se blíže zaměřili na judikaturu k § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a narazili jsme na jeden velmi výrazný rozpor, který skvěle ilustruje to, jak obtížné pro právníky někdy je dát dobrou radu, na kterou může být 100% spoleh. Vedle toho obě kauzy výborně poukazují na názorovou rozháranost judikatury, která bohužel není žádnou výjimkou.
Krajský soud v Brně vyhověl naší žalobě proti rozhodnutí o udělení pokuty za nenošení roušky. V souladu s nejnovější judikaturou NSS krajský soud při přezkumu rozhodnutí o pokutě posoudil také otázku zákonnosti mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví a dospěl k závěru, že bylo nezákonné. Proto rozhodnutí o pokutě zrušil.
Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze se zabývaly nevyplacením části dotace vůči jedné obci v návaznosti na závěr řídícího orgánu IROP, že kvalifikační kritéria nastavené v rámci veřejné zakázky na stavební práce neodůvodněně vylučovala některé potenciální soutěžitele. Soudy se ale bohužel s názorem obce neztotožnily.
V říjnu 2022 jsme si v naší advokátní kanceláři dali nelehkou výzvu – že každý den napíšeme jeden článek o územním rozvoji obcí. Cíl jsme splnili a normu dokonce překročili. Náš web je skutečně bohatší o zhruba čtyři stovky užitečných odborných textů. Nejde jen o zodpovídání dotazů, ale o zpracovanou judikaturu, kterou v během roku 2023 chrlil zejména Nejvyšší správní soud.
Od počátku roku 2024 je účinná novela zákona o obcích, která kromě dalších změn přináší výslovnou možnost, aby zasedání rady i zastupitelstva obce mohlo být konáno distanční formou. Jedná se o příležitost pro obce i města, aby ve svých jednacích řádech tuto možnost konání zasedání upravily a rozšířily možnosti konání usnášeníschopného zastupitelstva i např. v období letních prázdnin. Vedle toho lze za žádoucí označit zakotvení možnosti účasti zastupitele, který je nemocný či se z důležitých důvodů nemůže v daném termínu zdržovat v místě zasedání, alespoň „na dálku“.
V jednom městě, kde mezi zastupiteli nepanují patrně ty nejlepší vztahy (a takových bude jistě víc), bránili na městském úřadu zastupiteli, který nebyl radním, nahlížet do zápisů z rady. Onen zastupitel se rozhodl bránit u soudu proti takovému nezákonnému zásahu. Uspěl a jeho případ může být zajímavý i pro ostatní z obou stran barikád.
Krajský soud v Praze řešil nevšední problém s územním plánem – vymezení územní rezervy pro čističku odpadních vod na pozemku fyzické osoby, která s takovým využitím své nemovitosti rozhodně nesouhlasila a chtěla, aby byl pozemek určen k rekreaci (nacházel se v chatové osadě Montana), u soudu ale neuspěla.