Státní orgány, ale také třeba obce a kraje nabízí poskytnutí dotace v řadě oblastí. Aktuální jsou zejména dotace na obnovitelné zdroje energie a různá opatření za účelem úspory energie (zateplování apod.). Co když ale zjistíte, že nemůžete projekt nebo pravidla jeho udržitelnosti splnit?

Příjemce dotace musí počítat s tím, že v případě závažného nedodržení podmínek poskytovatele dotace mnohdy nebude stačit vrácení dotace, ale vzhledem k tomu, že bude věc řešena jako porušení rozpočtové kázně, bude následně vyměřeno také penále. To může činit i desítky procent z poskytnuté dotace (v krajním případě až 100%). Názorně si to ukážeme na případu, který Nejvyšší správní soud řešil před několika lety.

Obchodní společnost se snažila dotaci dobrovolně vrátit. Ale neúspěšně

Ministerstvo průmyslu a obchodu (poskytovatel dotace) poskytlo obchodní společnosti (stěžovatelce) dotaci z operačního programu Podnikání a inovace. V roce 2015 jí tak bylo vyplaceno více než 8 mil. korun. Dne 29. 4. 2016 stěžovatelka přes aplikaci eAccount (oficiální platforma pro komunikaci mezi poskytovatelem a příjemcem dotace) podala žádost o odstoupení od projektu a požádala o sdělení čísla účtu, kam může vrátit dotaci. Poskytovatel dotace nejprve nijak nereagoval.

V červenci 2016 zahájil finanční úřad daňovou kontrolu u stěžovatelky. Finanční úřad zjišťoval, zda stěžovatelka porušila v souvislosti s přijatou dotací rozpočtovou kázeň podle rozpočtových pravidel. Mezitím se stěžovatelka opakovaně snažila od projektu odstoupit. Dne 29. 11. 2017 uložil finanční úřad stěžovatelce platebním výměrem odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši celé přijaté dotace. Tento platební výměr potvrdilo ministerstvo financí rozhodnutím ze dne 21. 11. 2019.

Krajský soud: poskytovatel dotace neměl povinnost vydat výzvu k vrácení dotace

Proti rozhodnutí ministerstva podala stěžovatelka žalobu. V žalobě nezpochybnila, že porušila některé podmínky dotace. Namítala, že od projektu řádně odstoupila a dobrovolně část přijatých prostředků vrátila, proto nemohla porušit rozpočtovou kázeň. Krajský soud žalobu svým rozsudkem zamítl.

Podle rekapitulace v rozhodnutí NSS krajský soud „dovodil, že stěžovatelka nemohla v dané situaci a za daného nastavení dotačních podmínek od projektu odstoupit poté, co již přijala peněžní prostředky. Soud též odmítl argumentaci, že by snad v podobných případech jiným subjektům poskytovatel dotace odstoupení umožnil. V daném případě neměl poskytovatel dotace ani povinnost vydat výzvu k dobrovolnému vrácení dotace dle § 14f odst. 3 rozpočtových pravidel.“

Stěžovatelka proti rozsudku podala kasační stížnost, kde zejména namítala, že v souvislosti s odstoupením od projektu měla být vyzvána k vrácení dotace podle § 14f rozpočtových pravidel buď poskytovatelem, nebo finančním úřadem při zahájení daňové kontroly. Argumentovala, že navzdory úmyslu vrátit dotaci musela čekat 1,5 roku na skončení daňové kontroly, při níž s finančním úřadem spolupracovala. V platebním výměru jí pak bylo vyměřeno penále od 1. 6. 2016 do skončení daňové kontroly v roce 2018. Toto penále proto stěžovatelka považuje za nezákonné, jelikož dotaci v částce 6 600 000 Kč původně vrátila. Současně podotýká, že platební výměr ukládající penále je předmětem jiného soudního řízení.

Obecně k povinnosti vydat výzvu k vrácení dotace

NSS poukázal na to, že podle § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel ve znění do 31. 12. 2021 poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní porušil některou podmínku v § 14f odst. 1 blíže rozvedenou. Vedle toho (a právě o toto ustanovení v nynější věci běží) podle § 14f odst. 3 rozpočtových pravidel poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní a) porušil povinnost stanovenou  právním předpisem, b) nedodržel účel dotace, nebo c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle § 14f odst 1.

NSS dodává: „Pokud příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část podle § 14f odst. 3, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně (§ 14f odst. 2 rozpočtových pravidel). Právě tohoto ustanovení se stěžovatelka dovolává.

Stěžovatelka má pravdu, že pokud poskytovatel dotace nepostupuje v souladu s § 14f rozpočtových pravidel a nevyzve příjemce k nápravě podle § 14f odst. 1 nebo k vrácení dotace podle § 14f odst. 3, musí v takovýchto výjimečných situacích chybu napravit finanční úřad (správce daně). Finanční úřad dokonce může ve výjimečných případech sám, analogicky dle § 145 odst. 2 daňového řádu, vydat dle § 14f rozpočtových pravidel výzvu k dobrovolnému vrácení dotace či její části nebo k provedení opatření k nápravě (rozsudek ze dne 21. 3. 2019, čj. 1 Afs 293/2018 – 28, Olomoucký kraj, bod 29, podobně rozsudky ze dne 23. 11. 2020, čj. 2 Afs 136/2019 – 27, Litovel, bod 21, ze dne 20. 12. 2021, čj. 10 Afs 223/2019-38, Olomoucký kraj, bod 37, aj.).“

Podstatný byl ale závěr NSS, že „citovaná judikatura však problém nynější stěžovatelky neřeší, neboť na stěžovatelčinu situaci nedopadá.“

NSS: pochybení bylo zjištěno čistě na základě daňové kontroly

NSS svůj výklad pokračuje takto: „Dle textu § 14f rozpočtových pravidel má k dobrovolnému vrácení dotace vyzvat poskytovatel. Je logické, že to nemůže učinit takříkajíc „od stolu“, proto zákon předpokládá, že tak poskytovatel činí po předchozí kontrole, na základě kontrolního zjištění. Sám poskytovatel jinak na důvody pro aktivaci § 14f rozpočtových pravidel ani přijít nemůže.

Naopak pokud je pochybení zjištěno čistě na základě daňové kontroly, nepřipadá použití § 14f rozpočtových pravidlech vůbec do úvahy (2 Afs 136/2019, Litovel, bod 20). Tak se stalo i v nynější věci. Porušení rozpočtové kázně zjistil až finanční úřad v průběhu daňové kontroly; ostatně stěžovatelka toto porušení zpochybňovala ještě v odvolacím řízení před žalovaným. Není to tedy tak, že by porušení dotačních podmínek bylo známo ještě předtím, než daňová kontrola u stěžovatelky začala.“

stanovení penále: může hrát roli, že příjemkyně dotace byla připravena ji již dříve vrátit

NSS ve vztahu k argumentaci, že se stěžovatelka snažila dotaci již od léta 2016 dobrovolně uhradit (vrátit), respektive že jí dokonce poskytovatel část dobrovolně vrácené dotace vrátil, uvádí: „Takováto (tvrzená) pochybení se však nijak nevztahují k rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně (toto rozhodnutí stanoví povinnost uhradit to, co stěžovatelka beztak uhradit chtěla). Mohou však mít dle okolností dopad do práv stěžovatelky, především co se týče stanovení penále. To také stěžovatelka v kasační stížnosti tvrdí a právě stanovení penále kritizuje.

O stanovení penále však v nynější věci nejde (penále není předmětem nynějšího řízení). Nebylo tedy třeba, aby NSS zkoumal, zda došlo k prodlení věřitele, pokud nepřijal dlužníkem (příjemcem) řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl příjemci součinnost potřebnou ke splnění dluhu (například mu nesdělil číslo účtu, na který mohl dotaci vrátit). Jak si správně povšiml již krajský soud, stěžovatelčina snaha o vrácení dotace ještě před jejím doměřením může mít dopad nikoli na nynější rozhodnutí, ale především na stanovení a výši penále.“

Závěr

Toto rozhodnutí NSS bohužel ukazuje, že orgány veřejné správy mají možnost vyhnout se výzvě k vrácení dotace v případech, kdy by vlastně příjemce proti vrácení dotace nic nenamítal, tím, že namísto veřejnoprávní kontroly ze strany poskytovatele dotace bude zahájena daňová kontrola finančním úřadem.

Toto rozhodnutí tedy do jisté míry relativizuje povinnost poskytovatele vyzvat příjemce k dobrovolnému vrácení dotace (kdy pokud je jí vyhověno, má se za to, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně). Přitom penále činí 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení a zejména pokud se věc řeší delší dobu po ukončení projektu, může dosáhnout poměrně značných částek (více o tom píšeme zde).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 Afs 188/2021 – 53 ze dne 15. února 2022

Více našich článků k problematice dotací najdete zde.