V pondělí 19. 2. mají do Prahy, alespoň podle organizátorů, dorazit stovky traktorů, jejichž řidiči budou protestovat proti údajné nespravedlnosti s dotacemi. Za rukojmí si hodlají vzít obyvatele hlavního města, kterým plánují naprosto bezohledně zkomplikovat denní maraton zablokováním hlavní pražské dopravní tepny. Můžeme jen doufat, že tato zvláštní akce nepovede k paralýze složek integrovaného záchranného systému a že za takovou politickou šarádu nikdo nezaplatí životem.

Kdo bude zodpovědný za případnou újmu?

Primátor hlavního města pan Svoboda říká: „Jako demokraté naprosto respektujeme právo na protest a svobodné vyjádření nespokojenosti. Vše ale musí mít svá pravidla a zdá se, že v případě plánované blokády 19. února 2024 nejsou ze strany organizátorů dostatečně uchopená. Doufám, že v tom ohledu dojde ke zlepšení komunikace a k nápravě. Znovu opakuji, že prioritou vedení hlavního města Prahy je především bezpečnost Pražanů, návštěvníků Prahy, i samotných protestujících. Ještě jednou apeluji na všechny, aby se chovali slušně a ohleduplně. Ty, kteří nutně nemusí v pondělí jet do hlavního města autem, prosím, aby zvolili alternativní variantu. Věřím, že se událost obejde bez konfliktů a ve vzájemné úctě a toleranci.“

To je moc hezké, že jsme demokraté a že primátor věří, že se událost obejde bez konfliktů. Je ale namístě si klást otázky: „A co když ne? Co když se stane nějaký průšvih nebo co když jen někoho vůbec nebaví být v roli oběti kvůli cizím zájmům?“  Jako právníky nás také hned napadne, jestli by nemohli poškození Pražané žalovat „magistrát“ nebo Policii ČR za nečinnost. Podle našeho názoru ano, protože magistrát i policie mohou celkem dobře nájezdům traktorů na hlavní město zabránit. Jak?

Dočasné dopravní značení

Podle § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) zejména platí, že magistrát mohl opatřením obecné povahy stanovit tzv. přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, skrze kterou by mohl zamezit vjezdu traktorů do širšího centra Prahy a třeba stanovit pro těžká vozidla objízdné trasy. V situaci, kdy by úředníci vyhodnotili, že hrozí nebezpečí z prodlení, mohli vydat přechodnou úpravu provozu dokonce bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů. Jednat se tedy mohlo velmi rychle, kdyby se chtělo.

Podobně pak mohly k věci přistoupit městské části na pozemních komunikacích, kterém řeší ony samy.

Pokud to ani jeden orgán veřejné správy neudělal, mohlo by to být soudem hodnoceno jako nečinnost. Proti ní se dá bránit žalobou.

Co může udělat policie nebo měšťáci?

tiskové zprávě magistrátu se píše: „Policie dnes, a už i v minulých dnech, upozornila organizátory, že řidiči traktorů nesmí vjet na dálnici a policie jim v tom bude aktivně bránit, shromaždiště na dálnicích jsou proto zcela nepřijatelná. Policie dnes organizátory také znovu upozornila, že všichni účastníci musí respektovat veškeré zákony a pravidla silničního provozu, včetně lokálních zákazů vjezdů, limitů váhy a podobně.“

Pokyny policisty dávané při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích jsou nadřazeny přechodné, místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Podle výše uvedeného zákona (§ 75 odst. 8) je i strážník obecní policie oprávněn skrze pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích, a to v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií nebo v součinnosti s policií.

Policisté i strážníci mají tedy širokou paletu možností, jak vzpůrné traktoristy omezit v zájmu ostatních Pokud se své role nezhostí, pak i na jejich straně může dojít k nezákonnostem a nečinnosti, proti které je možno se bránit žalobou.

Závěrem

Samozřejmě by celá situace zasluhovala podrobnější rozbor, ale kdybychom měli v Praze bydliště my, určitě bychom nenechali magistrát ani policii na pokoji a nedali si ničit život. Nesouhlasíme totiž s tím, aby si někdo bral druhé (kteří jsou v tom okamžiku bezbranní) za rukojmí kvůli svým vlastním zájmům a jejich prosazení, ať jde o členy Extinction Rebellion, „agrobarony v John Deerech“ a na ně se lepící politické snaživce, lékaře nebo učitele či kohokoliv jiného. Prosazovat své požadavky útiskem ostatních vážně nejde ani mezi demokraty.

O demonstracích za klima jsme už psali zde.