Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné).  Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.

Rada nebo zastupitelstvo?

Podle § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon totiž platí, že rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce schvaluje uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (tj. s oním létajícím pořizovatelem). Jenže v naší obci smlouvu schválilo zastupitelstvo.

Krajský soud dospěl k závěru, že tato skutečnost nemohla mít žádný vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu: „Vzhledem ke skutečnosti, že dle § 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, (dále jen „zákon o obcích“) rozhoduje zastupitelstvo obce ve věcech patřících do samostatné působnosti a dle § 99 odst. 1 zákona o obcích je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce, došlo dle soudu ke schválení úkonu v rámci samostatné působnosti obce vyšším orgánem obce, než požaduje stavební zákon. Tato skutečnost nemohla mít dle názoru soudu žádný vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu. Současně soud konstatuje, že z výše uvedeného rovněž vyplývá, že základní pořizovatelskou činnost vykonávala osoba, která splňovala kvalifikační předpoklady dle § 24 stavebního zákona.“

Nicméně podle § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích je radě vyhrazeno plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem. Tím by přitom měl být v tomto případě právě stavební zákon. Soud se s otázkou, zda skutečně může zastupitelstvo bez dalšího převzít rozhodování o otázce (vyhrazování pravomoci možné je, ale jen ve věcech podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, tedy v tzv. zbytkové pravomoci rady), která je radě přímo vyhrazena, nevypořádal.

V komentáři se k tomu uvádí: „Tzv. vyhrazené pravomoci rady obce představují okruh úkolů a činností, které, až na výslovně stanovené výjimky, nemůže v obcích, v nichž je rada obce zřízena (zvolena), vykonávat žádný jiný orgán, tzn. že ani rada obce sama nemůže případně rozhodnout o svěření výkonu některé z vyjmenovaných pravomocí jinému orgánu obce.“

Soud tedy rozhodoval minimálně zvláštně (o § 102 stavebního zákona není v rozsudku ani zmínka). Škoda, že se k tomu NSS nevyjádřil

Co má a nemá být ve spisu

Na celé věci bylo zajímavé ještě něco. V obci asi nebyl nikdo silný v kramflecích, pokud jde o vedení spisu. Investor si vyžádal informace o tom, co vše bylo do spisu vloženo a zjistil, že tam chybí usnesení zastupitelů o tom, kdo z nich je určeným zastupitelem.

K tomu krajský soud poznamenal: „Skutečnost, že listiny prokazující výše uvedené skutečnosti nebyly součástí spisové dokumentace předložené navrhovateli k jeho žádosti o poskytnutí informací ani součástí spisové dokumentace předložené soudu, nemůže mít vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu, za situace, kdy jejich existence byla prokázána v rámci jednání soudu. Případné porušení spisového pořádku nemůže být takovou vadou, která by mohla být důvodem ke zrušení opatření obecné povahy za situace, kdy se prokáže, že zákonné postupy byly dodrženy a listiny dokládající jejich dodržení pouze nebyly vloženy do spisové dokumentace územního plánu.“

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 5. 3. 2024 čj. 1 As 218/2023 – 50 a podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2023, č. j. 40 A 5/2023 – 98, dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územních plánů a jejich přezkumu zde.