Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin Fadrný. Doufáme, že jste se zatím v tom všem neztratili.

Spolupráce Frank Bold s CzechInvestem

Na celé situaci okolo smlouvy o spolupráci na průmyslové zóně v Dolní Lutyni je pikantní fakt, že jednou ze stran je kromě Frank Bold Society také Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle registru smluv s ní uzavřela jak společnost Frank Bold Advokáti tak i Frank Bold Advisory několik smluv za nemalé peníze (celkem v řádu milionů Kč). Smlouvy se týkaly původního záměru Gigafactory v Líních. Podle těchto smluv měly jednotlivé části konsorcia Frank Bold za úkol např. poskytovat právní poradenství, řešit PR a komunikaci ohledně záměru nebo zpracovat case study.

Lze si pak oprávněně klást otázku, do jaké míry tento fakt mohl ovlivnit motivaci Frank Bold Society při uzavírání smlouvy o spolupráci o karvinské gigafactory (a porušení Deklarace porozumění) a jak bude probíhat plnění velice vágně formulovaných závazků.

Ekologický právní servis: CzechInvest destabilizuje demokracii

Na celé věci je vtipná jedna záležitost, a to publikace Pavla France a Jiřího Nezhyby z doby, kdy ještě působili pod hlavičkou Ekologického právního servisu. V roce 2007 za přispění Nadace rozvoje občanské společnosti v rámci programu „Transition Facility“ financovaného ze zdrojů Evropské unie a Nadace Open Society Fund Praha a Open Society Institute Budapest vydali publikaci „Zahraniční investice a CzechInvest jako faktory destabilizující demokratický právní stát“.

V této publikaci autoři (dnes advokáti Frank Bold) tvrdí: „MŽP díky špatnému personálnímu obsazení, ale také díky tradičně nedostatečně „prestižnímu“ postavení tohoto resortu v rámci českých vlád, selhává na mnoha úrovních. Je tedy zcela běžným jevem, že investice obdrží významnou finanční podporu ze strany státu ve formě investičních pobídek – tedy fi nanční prostředky získaných od občanů prostřednictvím daní –, aby pak při jejich realizaci investor porušoval zákony České republiky a ohrožoval další veřejné zájmy, jakým je např. ochrana životního prostředí. A to vše navíc za aktivní asistence CzechInvestu, jak bude uvedeno v další části této analýzy… Výsledkem vadně nastaveného systému je stav, kdy investiční pobídky získávají také projekty, jejichž realizace je podmíněna buď obcházením zákona, nebo přímo jeho porušením. Díky tomu stát často podporuje projekty, jejichž realizace vyžaduje porušení zákona a zásah do právem chráněných zájmů.“

Lze zcela objektivně pochybovat o tom, že se praxe v posuzování vlivů záměrů na životní prostředí od dob sepsání analýzy posunula k lepšímu. Naopak je účast spolků v řízeních systematicky omezována a upřednostňovány jsou právě zájmy stavebníků a investorů, čehož dokladem je i nový stavební zákon. Spolky by tedy měly bít na poplach víc než kdy jindy.

K nevhodnosti uzavírání nesprávně zpracovaných smluv s investory Pavel Franc a Jiří Nezhyba říkají: „Závazek spolupráce územní samosprávy a investora mohl mít i další podobu, kterou je například zdržení se jakýchkoliv kroků či úkonů, které jsou nebo by mohly být škodlivé pro projekt investora, a to třeba formou vzdání se svých zákonných práv účastníka řízení v rámci správních řízení o povolení investice.

Takto definované závazky územních samospráv nejenže znamenaly vzdání se procesních práv v řízeních souvisejících s realizací investice, ale často také omezení v zásadě jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit vydání potřebných povolení. Povinnost „nepřekážet“ při získávání potřebných rozhodnutí byla v některých případech později uzavřenými kupními smlouvami rozšířena i o aktivní pomoc obce při zajišťování soukromého zájmu investora. Eventuální rozpor mezi zájmy občanů obce a zájmem veřejným na jedné straně a zájmem soukromým (investora) byl tedy smluvně vyřešen jednoznačně ve prospěch soukromé společnosti.“

Ve smlouvě o spolupráci mezi CzechInvest a spolky se píše:

Skutečně by takto měly vůči subjektu, jakým je CzechInvest postupovat právě environmentální spolky, jejichž hlavním úkolem je chránit životní prostředí? Takto se dnes hájí životní prostředí?

O smlouvě o Průmyslové zóně Dolní Lutyně jsme psali zde. Případ budeme nadále sledovat.