Často doporučujeme obcím, aby si připravily územní plán s prvky regulačního plánu, protože jenom tak mohou mít podrobné pokyny pro to, jak se u nich smí stavět a co už naopak tolerováno není. Právě dnes se NSS vyjádřil spolu s krajským soudem v Ústí nad Labem k tomu, jaká podrobnost regulačního plánu (a tudíž územního plánu s prvky regulačního plánu je přípustná).

K podrobnosti regulačního plánu

Konkrétně krajští soudci řekli: „Soud podotýká, že neupírá odpůrci právo na to určit v dotčeném území jednotnou barvu střešních krytin rodinných domů, nicméně tak musí učinit přezkoumatelným způsobem, tedy tak, aby tato regulace byla řádně odůvodněna. Pokud pak v Regulačním plánu nebyla v projednávané věci dotčená regulace řádně odůvodněna, nelze rozhodnutí soudu o zrušení této regulace hodnotit jako nepřiměřený zásah do ústavně garantovaného práva odpůrce na samosprávu.“

Problém byl v tom, že obec nevysvětlila, proč něco takového po stavebnících chce (opět tedy chybělo odůvodnění). K tomu NSS řekl: „Jinými slovy, z odůvodnění regulačního plánu musí, byť v obecnosti, vyplývat důvody pro regulaci jednotnosti barevnosti střešních krytin. Nejvyšší správní soud v tomto ohledu souhlasí s krajským soudem, že regulační plán v žádné své části ani ve svém souhrnu takové odůvodnění neobsahuje.

Dostatečnou oporu pro sjednocení barevnosti střešních krytin přitom neobsahují ani ty jeho části, na něž stěžovatelka odkazuje v kasační stížnosti. Ani obecné odkazy na navrhovaný charakter území (navíc pouze v podnadpisu bez dalšího vysvětlení) či na harmonický a plynulý rozvoj lokality totiž nijak nezdůvodňují požadavek na jednotnost barev střešní krytiny. Zcela totiž chybí alespoň stručná zmínka o tom, jakou mají požadavky na sjednocení výstavby souvislost s vymezeným územím či v čem spočívá jejich význam.

Zdůvodnění sjednocení výstavby jako celku zmiňuje Nejvyšší správní soud záměrně, neboť i tato obecná argumentace by mohla být důvodem pro regulaci konkrétních prvků, tedy i barevnosti střech. Regulační plán však neobsahuje ani takovou obecnou argumentaci, tedy nijak nevysvětluje, proč má být dané území ze stavebního pohledu do nějaké míry jednotné, včetně jednotné barvy střech. I kdyby k tomu stěžovatelka měla legitimní důvody (a Nejvyšší správní soud je nevylučuje), v opatření obecné povahy je neuvedla.“

Závěr: je potřeba řešení řádně odůvodnit

Z toho je patrné, že i NSS považuje za přípustné, aby regulační plán upravoval i takové detaily, jako je barva střešní krytiny. Jenom je zapotřebí, aby obec po projektantech požadovaly, aby územní i regulační plány tvořili odpovědně a hlavně vše odůvodňovali ve spolupráci s určeným zastupitelem.

 

Podle rozsudku NSS čj. 6 As 246/2023 – 38 ze dne 26. 3. 2024 a rozsudku KS v Ústí nad Labem 31. 7. 2023 č. j. 140 A 1/2023-96. Dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k územnímu plánování zde.