Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace.  Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.

Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace.  Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.

Co říkají vyhlášky

Podle § 22 Vyhlášky platí, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.

Připravovaná vyhláška k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) věc řeší velmi podobně, její § 10 totiž zní takto:

  • Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m; při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka nově vymezovaného veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m; při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
  • Záměr ve veřejném prostranství musí být navržen a proveden tak, aby respektoval přirozený a bezpečný pohyb chodců a nezasahoval do průchozího prostoru podél vodicí linie. Je-li v uličním prostranství vymezen výsadbový pás, musí mít šířku minimálně 1 m.
  • Prostorové parametry sítí technické infrastruktury musí být navrženy a provedeny tak, aby respektovaly ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch. Návrh výsadbového pásu musí být navržen a proveden tak, aby respektoval prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury.

§ 22 se netýká umisťování staveb, ale vymezování veřejných prostranství

Krajský soud v Brně se zabýval šířkou veřejných prostranství, jejich součástí je pozemní komunikace, v případu, kdy si jedna vlastnice stěžovala na to, že na sousedním pozemku je umístěn nový dům, aniž by byly podmínky § 22 Vyhlášky splněny. Nespokojené vlastnici nedal za pravdu, a tak se věc dostala až k NSS. Ten řekl, že „§ 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nestanoví podmínky pro umisťování staveb na přilehlých pozemcích… Tento závěr nepovažuje NSS ve vztahu ke stěžovatelce za překvapivý, neboť již stavební úřad ve svém rozhodnutí upozornil na to, že § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se neuplatní, neboť se nezřizuje žádné nové veřejné prostranství.“  (Rozsudek NSS čj. 10 As 339/2022 – 47 ze dne 18. 4. 2024.)

NSS pak odkázal na svůj dřívější rozsudek ze dne 13. 12. 2022, čj. 10 As 76/2021 – 49,  resp. rozsudek Krajského soudu v Praze. Krajský soud tehdy dovodil, že „byť znění § 22 odst. 1 vyhlášky skutečně neobsahuje omezení aplikovatelnosti, je třeba také přihlédnout k tomu, kde se nachází citované ustanovení z hlediska systematiky vyhlášky. Předmětné ustanovení se nachází v části třetí vyhlášky věnované požadavkům na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich, v její hlavě první označené jako požadavky na vymezování. Samotný § 22 vyhlášky je uvozen nadpisem „Pozemky veřejných prostranství“. Z toho vyplývá, že § 22 vyhlášky se bude aplikovat, jen budou-li za její účinnosti nově vymezovány plochy veřejného prostranství.

Ostatně tento výklad potvrzuje také metodické sdělení, z nějž žalovaný vycházel v napadeném rozhodnutí. Podle metodického sdělení je třeba § 22 odst. 1 a 2 vyhlášky interpretovat tak, že se použije jen při vymezování pozemků veřejných prostranství územním rozhodnutím, územním souhlasem nebo regulačním plánem. Ustanovení se tedy neaplikuje na vymezování pozemků pro rodinné domy nebo stavby pro rodinnou rekreaci, které jsou přístupné ze stávající ulice. Kromě toho žalobkyně nesprávně dovozovala ze znění citovaného ustanovení, že stanovená šířka se týká pozemní komunikace, zatímco § 22 upravuje nejmenší šířku veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace, nikoliv samotné pozemní komunikace. Veřejné prostranství je přitom pojem zahrnující i další plochy než jen pozemní komunikaci [srov. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. To znamená, že šířka pozemní komunikace může být i menší než 10,5 m.“ (Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2021, č. j. 55 A 31/2019‑91)

NSS pak v této kauze doplnil: „Výklad zastávaný stěžovatelkou by také vedl k nepřípustným důsledkům. V nyní posuzovaném případě by výklad zastávaný stěžovatelkou sice nevedl k nemožnosti povolit jakoukoliv výstavbu či přestavbu, ale pouze stavbu bytového domu. Nicméně pokud by šíře prostranství v § 22 měly platit obecně jako podmínka pro umisťování staveb, tak by v historicky úzkých ulicích nebylo možno povolit žádnou výstavbu ani přestavbu domů. Pokud by ulice byla užší než 6,5 m nešlo by povolit ani rodinný dům… Nakonec lze zmínit, že aplikovatelnost § 22 vyhlášky č. 501/2006 pouze na vymezování pozemků pro veřejné prostranství naznačil Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 29. 1. 2015, č. j. 5 As 79/2014‑38.

Zde uvedl, že toto ustanovení není v daném případě aplikovatelné, protože vyhláška začala platit dne 1. 1. 2007, tedy až poté, když byl již pozemek veřejného prostranství vymezen… Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, že § 22 vyhlášky č. 501/2006 nestanovuje podmínku pro umisťování staveb na přilehlých pozemcích. Limity pro stavbu jsou primárně stanoveny územním plánem, a nikoliv šíří existující komunikace. Zde pouze § 20 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 stanoví podmínku pro pozemek, aby mohl být stavebním, dopravní napojení na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“

Ministerská metodika

V metodice Ministerstva pro místní rozvoj se k problematickému § 22 Vyhlášky dočteme: „Uvedené ustanovení se použije jen při vymezování pozemků veřejných prostranství územním rozhodnutím, územním souhlasem, jiným právním aktem tyto úkony stavebního úřadu nahrazujícím nebo regulačním plánem… Uvedené ustanovení se nevztahuje na vymezování stavebních pozemků rodinných domů nebo bytových domů v případě, kdy pozemky jsou již zpřístupněny ze stávající ulice a tudíž není zapotřebí vymezovat nové veřejné prostranství. Ustanovení § 22 vyhlášky se v těchto případech „retroaktivně“ nepoužijí.

Naopak v případech, kdy se vymezují nové stavební pozemky např. v zastavitelných plochách, ve kterých doposud nebyla vymezena uliční síť, resp. veřejná prostranství, jejichž součástí jsou veřejné pozemní komunikace pro dopravní napojení těchto pozemků, se § 22 vyhlášky uplatní… Požadavky § 22 odst. 1 a 2 vyhlášky se vztahují k šířce veřejného prostranství, nikoliv k šířce pozemní komunikace.“

Více našich článků k problematice územního a stavebního řízení zde.