Územních plánů některých obcí se zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) týká poměrně nepříjemně. Konkrétně jde o samosprávy, které už několik let pořizují změnu územního plánu, aniž by současně řešily jeho standardizaci. Pokud tyto obce nestihnou do 30. 6. 2024 zahájit veřejné projednání připravované změny, budou muset chtě nechtě územní plán do jednotného standardu převést ještě před tím, než vydají jeho věcnou změnu. Z čeho to vyplývá, si řekneme v tomto článku.
Dosud se aplikovala výjimka z povinnosti uvést vše do jednotného standardu
Vyhláška č. 418/2022 Sb., jíž se novelizovala vyhláška č. 500/2006 Sb., dovolovala obcím, které před 1. 1. 2023 rozhodly o schválení zadání nebo obsahu změny nebo zprávy o uplatňování, aby pořizování změny územního plánu dokončily podle předpisů účinných před uvedeným datem.
To především znamenalo, že se s první věcnou změnou územního plánu nemusí uvádět celý územní plán do jednotného standardu. Bohužel některým obcím nestačil ani rok a půl k tomu, aby vše stihly, a tak se stále ještě nacházejí někde uprostřed celého procesu pořizování změny; některé z nich ještě ani nezahájily veřejné projednání návrhu změny územního plánu, ačkoliv o jejím pořízení a zadání či obsahu rozhodly před 1. 1. 2023. Tím se samosprávy dostaly do prekérní situace.
Musí být zahájeno veřejné projednání
Nový stavební zákon obsahuje několik přechodných ustanovení, která se týkají rozpracovaných územních plánů nebo jeho změn. Důležitý je § 323 odst. 9, kde se uvádí: Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
Z toho plyne, že v situaci, kdy do 30. 6. 2024 nebude zahájeno veřejné projednání (což podle našeho názoru znamená, že byla doručena veřejná vyhláška, kterou se oznamuje konání veřejného projednání, a že byl řádně zveřejněn upravený návrh územního plánu nebo jeho změny), bude se muset návrh územního plánu či jeho změny upravit podle požadavků nového stavebního zákona a jeho (zatím stále jen připravovaných) prováděcích vyhlášek. To s sebou nese nutnost převedení celého územního plánu do jednotného standardu, jehož požadavky se novými vyhláškami navíc mění.
Co se děje při opakovaném veřejném projednání?
Nový stavební zákon v uvedeném § 323 odst. 9 rozlišuje mezi veřejným projednáním a opakovaným veřejným projednáním, ke kterému dochází po podstatné změně návrhu na základě veřejného projednání. V tuto chvíli nemohu zcela jistě potvrdit, že postačuje pro to, aby se územní plán nebo jeho změn najisto dokončily podle starého stavebního zákona, aby bylo zahájeno pouze první veřejné projednávání územního plánu nebo jeho změny před 1. 7. 2024, a nebude důležité, kdy bude posléze nařízeno opakované veřejné projednání (k tomu bude moci dojít i po 1. 7 2024). Pro představu uvádím kupř. tento sled událostí:
- Veřejné projednání proběhlo 20. 2. 2024, tj. před účinností nového stavebního zákona;
- Návrh se upravoval a opakované veřejné projednání by mělo proběhnout 23. 7. 2024, tj. po účinnosti nového stavebního zákona.
Máme za to, že z textace přechodného ustanovení a také z hlediska jisté logiky výkladu by mělo postačovat, že bylo před účinností nového stavebního zákona zahájeno první veřejné projednání a bude lhostejné, kdy proběhne opakované veřejné projednání (k tomu může dojít i po 1. 7. 2024), ačkoliv důvodová zpráva je v tomto nejasná. Uvádí se v ní:
K odst. 1: Na základě tohoto ustanovení není nutné po nabytí účinnosti zákona opakovat při pořizování územně plánovací dokumentace úkony, které byly do té doby ukončené, a je možné plynule navázat dalším postupem vyžadovaným tímto zákonem.
K odst. 9: Toto přechodné ustanovení se vztahuje na návrh územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny v případě, kdy již bylo ukončeno společné jednání s dotčenými orgány, návrh byl na základě jejich stanovisek a připomínek veřejnosti upraven a bylo zahájeno veřejné projednání. Ustanovení se vztahuje i na případy, kdy veřejné projednání již proběhlo a po něm bylo nutné provést podstatnou úpravu návrhu a bylo zahájeno opakované veřejné projednání. V těchto případech se projednání dokončí podle dosavadních právních předpisů. Následně pořizovatel vždy zajistí uvedení obsahu návrhu pořizované územně plánovací dokumentace do souladu s tímto zákonem a jedná-li se o podstatnou úpravu, koná se opakované projednání v rozsahu provedených úprav. Při opakovaném projednání a vydání se již postupuje podle tohoto zákona.
Podstatné závěry
V každém případě je pro obce důležité vědět, že v situaci, kdy pořizují věcnou změnu územního plánu a dosud neprovedly standardizaci územního plánu (převedení územního plánu do jednotného standardu), resp. nemají „standardizační“ změnu zahájenu, protože splňovaly požadavky vyhlášky č. 418/2022 Sb. a standardizaci ani provést nemusely, musejí do 30. 6. 2024 rozhodně minimálně zahájit veřejné projednání. Pokud už první veřejné projednání proběhlo a mělo by být nařízeno opakované veřejné projednání, lze jen doufat, že bude i soudní výklad § 323 odst. 9 nového stavebního zákona skutečně takový, že postačovalo včasné zahájení prvního veřejného projednání.
Pokud by veřejné projednání změny do 30. 6. 2024 zahájeno nebylo, musela by před vydáním věcné změny proběhnout standardizace územního plánu podle nových prováděcích vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.
Více našich článků k problematice územního plánování zde.