Krajský soud v Brně vydal rozsudek týkající se územního plánu jedné jihomoravské obce, který není pro vlastníky zrovna příjemný. Podle soudu totiž obce mohou v územním plánu podmínit realizaci rodinných domů rozšířením pozemní komunikace, i když nejsou vyjasněny majetkové vztahy v území. Pro vlastníky to znamená, že mohou čekat celé roky, než se ti, komu patří pozemky pod budoucí komunikací, rozhodnou silnici postavit nebo dovolí zájemcům o budování domů na parcelách cestu zrealizovat.

Právní názor krajského soudu

Konkrétně soud řekl: „Obecně dále platí, že při vymezování ploch je nutné alespoň rámcově zvažovat možnosti napojení plochy pro bydlení na veřejnou komunikaci, což ovšem neznamená bezpodmínečné zajištění přístupu plochy k veřejné komunikaci či vyřešení případných soukromoprávních (ale i veřejnoprávních) sporů spojených s možnými přístupovými cestami (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2024, č. j. 10 As 109/2022 – 67). Stejný závěr platí i pro vymezení veřejného prostranství.

V rozsudku ze dne 16. 4. 2024, č. j. 10 As 51/2023 – 55, Nejvyšší správní soud uvedl, že ‚není v rozporu se zákonem, pokud obec projeví zájem na vytvoření veřejného prostranství tím, že je vymezí v územním plánu. Funkční plochu veřejného prostranství může v územním plánu stanovit bez ohledu na to, zda se jedná o pozemek soukromý či „veřejný“ (tj. vlastněný veřejnoprávním subjektem) […] Relevantní právní ustanovení nevyžadují, aby dal vlastník soukromého pozemku souhlas k vymezení funkční plochy veřejného prostranství v územním plánu. Jeho případný nesouhlas může mít vliv na následné kroky, které obec při realizaci veřejného prostranství činí, sám o sobě však nezpůsobuje nezákonnost územního plánu. Vymezení veřejného prostranství v územním plánu má funkci koncepční a případně regulační vzhledem k budoucí zástavbě.‘‘

NSS bývá k vlastníkům vstřícnější

Pro vlastníky pozemků, které jsou na rozšíření komunikace závislé, to znamená, že neví „dne ani hodiny“ a musí čekat, jestli někdy v budoucnu silnice třeba vznikne a bude možné stavět rodinné domy. Přitom nijak nemohou donutit třetí osobu, aby svoje pozemky k vybudování pozemní komunikace poskytla.

Podobně o problému smýšlí i Nejvyšší správní soud: „Obec touto podmínkou fakticky nutí navrhovatelku k vybudování konkrétní komunikace podrobného průběhu na cizím pozemku pro třetí osoby, k níž nemá žádná vlastnická práva. Zákon ukládání takové podmínky nepřipouští. Jinými slovy, odpůrce v územním plánu stanoví, že dokud jediný vlastník pozemků v ploše Z62 (stěžovatelka) nevybuduje jemu (a třetím osobám) komunikaci dle norem ČSN, nebude moci vystavět rodinné domy, pro jejichž zasíťování (a parcelaci) mu bylo vydáno územní rozhodnutí a s nimiž tudíž odpůrce od tohoto okamžiku měl při svých dalších koncepčních plánech počítat.“ (Podle rozsudku NSS ze dne 3. 10. 2023, čj. 1 As 11/2023 – 52)

Takové řešení je poměrně nešťastné. Obce by měly etapizaci spíš zkombinovat s vymezením veřejně prospěšných staveb tak, aby bylo možno pozemky potřebné pro komunikace vyvlastnit, nebo věc řešit skrze plánovací smlouvu.

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2024, čj.  67 A 1/2024-64.

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde..