Město Brno poměrně odvážně vyvěsilo na úřední desce dne 26. 6. 2024 veřejnou vyhlášku s informací, že se 31. 7. 2024 bude konat veřejné projednání návrhu nového územního plánu. Pomineme fakt, že se nic nezměnilo na staré špatné praxi projednávání těch nejdůležitějších územně plánovacích dokumentací během letních prázdnin, kdy má veřejná správa alespoň nějakou šance na to, že si nebozí vlastníci a spolky ničeho nevšimnou a uteče jim tak možnost na řádný soudní přezkum.
Zaměříme se na to, jestli si Brno (které hodlá dokončit proces přípravy nového územního plánu podle starého stavebního zákona) nezadělalo na báječně krásný problém – nezákonnost nového územního plánu. Podle nás ano. Proč si to myslíme?
Nový stavební zákon a přechodná ustanovení
Od 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost i pro oblast územního plánování zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“). V § 323 této normy najdeme důležité přechodné ustanovení, které má napomoci úřadům územního plánování a obcí, jejichž územní plán nebo změna je zrovna v tomto období v některé z fází pořizování. V odst. 9 tohoto ustanovení se uvádí: je-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
Každý dobrý právník to pochopí tak, jak budeme vysvětlovat níže, že je nutné, aby skutečně bylo řádně zahájeno řízení o územním plánu ve smyslu § 52 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „starý stavební zákon“), jehož součástí je veřejné projednání. Toto řízení se zahajuje z moci úřední a klíčové je řádné doručení veřejné vyhlášky podle § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Při velké míře zobecnění lze shrnout, že řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je řádně doručena veřejná vyhláška.
Ministerstvo pro místní rozvoj tohle všechno popírá a tvrdí: „Zahájením se zde rozumí takové úkony pořizovatele, které započaly novou fázi pořizování územního plánu nebo jeho změny. V praxi se jedná buď o zveřejnění dokumentu (například zadání nebo návrhu) způsobem umožňující dálkový přístup, zveřejnění veřejné vyhlášky (postačuje vyvěšení, nemusí být doručena, jelikož projednávaná dokumentace se nemůže od okamžiku vyvěšení měnit), nebo vypravení oznámení o místě a době konání společného jednání nebo veřejného projednání.“
Takové popírání základních pravidel správního procesu je skoro k pláči anebo k smíchu, podle toho, co preferujete. Co ale čekat od úřadu, který není schopen zprovoznit bezproblémově a s jistotou něco tak triviálního jako je Národní geoportál územního plánování, a to ani v situaci, kdy na to měl řadu let a kdy věděl, že je zveřejňování v tomto zázračném systému mimořádně důležité pro pokračování v pořizování územního plánu.
Jak je to doopravdy aneb nejen územní plán Brna má velký problém
Pokud bychom měli uznat nebo alespoň předstírat, že ještě žijeme minimálně ve zbytcích právního státu, nemohl by nikdy výklad ministerstva obstát. Brání tomu totiž zákony. Pojďme si to celé rozebrat a doufejme, že soudy budou mít odvahu to udělat také tak a že nepůjdou na ruku státu.
Nový stavební zákona požaduje, aby bylo před účinností nového stavebního zákona „zahájeno veřejné projednání“. Z toho plyne, že je už samotný § 323 odst. 9 hodně špatně formulovaný. Patrně měl znít tak, že před účinností nového stavebního zákona došlo podle dosavadní právní úpravy k zahájení řízení o územním plánu. Samotné veřejné projednání je totiž jakési odborné představení návrhu územního plánu veřejnosti, které se koná v jeden konkrétní den.[1] Tak to pojímá jak starý, tak i nový stavební zákon[2]. Veřejné projednání tedy není žádná etapa procesu územního plánování, která by byla nějak zahájena a pak řadu týdnů pokračovala. Ucelená fáze, která měla být před 1. 7. zahájena, je ono řízení o územním plánu.
Pokud bychom tedy akceptovali, že se „veřejným projednáním“ v novém stavebním zákoně myslí řízení o územním plánu, pak musíme zkoumat, kdy je tedy zahájeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení zahajované z moci úřední, platí pro něj ve smyslu § 174 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé správního řádu. To znamená, že se použije ustanovení o zahajování řízení z moci úřední (zahájeno je řádným oznámením) a § 25 o doručování na úřední desce.
Byla-li tedy konkrétně vyhláška města Brna na úřední dece vyvěšena 26. 6. 2024, doručeno bude teprve ve čtvrtek 11. 7. 2024. Tímto dnem také teprve bylo oznámeno zahájení řízené o územním plánu, tedy bylo „zahájeno veřejné projednání“ slovy § 323 odst. 9 nového stavebního zákona. Z těchto jednoduchých počtů plyne, že v žádném případě nemohlo být řízení o územním plánu města Brna zahájeno před účinností nového stavebního zákona. Pokud tedy Brno hodlá postupovat podle starého stavebního zákona, hrozí mu, že se dopustí porušení zákona.
Závěr a doporučení vlastníkům
Nechme se překvapit, jak zareagují soudy, nicméně doporučujeme všem vlastníkům, ať už jsou z Brna nebo z jakékoliv obce v ČR, která jednala podobně jako Brno, aby do svých námitek sepsali přesně to, co píšeme v našem článku, aby se pak mohli u soudu efektivně bránit. Doufáme, že podobné překračování procesních předpisů soudy nebudou tolerovat ani velkým městům, ani ministerstvu pro místní rozvoj. Nemělo by k tomu docházet, mají-li lidé věřit, že alespoň nějaká kontrola veřejné moci ze strany soudů existuje a funguje.
Poznámky:
[1] Nový stavební zákon v § 96 odst. 1 říká, že veřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, veřejnosti se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantem, a umožnění dotazů veřejnosti.
V § 93 odst. 5 pak říká, že pořizovatel musí veřejnou vyhláškou oznámit místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout. Chápe tedy celou situaci navlas stejně jako starý stavební zákon. Pro výklad ministerstva pro místní rozvoj není žádný prostor.
[2] Starý stavební zákon v ů 52 odst. 1 říká, že upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. I starý stavební zákon počítá s tím, že aby mohlo být veřejné projednání zahájeno, pokud budeme chápat pojem veřejné projednání v širším slova smyslu jako zahájení řízení o územním plánu, že nestačí jakési vyvěšení veřejné vyhlášky, ale že tato musí být řádně doručena, aby mohly nastat její účinky.