Městská část Praha 4 se bránila proti rozhodnutí stavebního úřadu městské části Praha 4, resp. proti rozhodnutí pražského magistrátu o odvolání. Nelíbilo se jí, že má na jejím území vyrůst Administrativní centrum Budějovická – další výšková stavba. Městský soud v Praze se zastal úřadů, ale NSS udělal všem čáru přes rozpočet a zrušil jak rozhodnutí soudu, tak magistrátu. Hlavní argumentační linií městské části bylo, že se výšková budova nehodí do okolní zástavby a narušuje stabilizované území.
Ochrana stabilizovaného území
NSS shrnul, že „při posuzování stavebních záměrů je nutné vzít v úvahu, do jakého území má být záměr umístěn. Pokud má být umístěn do stabilizovaného území, je nutné toto stabilizované území vymezit a zabývat se jeho limity, kterými může být např. zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické a architektonické struktury území. Tyto limity se posuzují v rámci stabilizovaného území. Pro posouzení, zda je stavební záměr v souladu s urbanistickoarchitektonickým charakterem území, se posuzuje zejména bezprostřední okolí záměru, ale nelze rovněž odhlédnout ani od širšího okolí záměru (stabilizovaného území). To, co je třeba vzít v úvahu, se posuzuje s ohledem na specifika konkrétní věci. V některých případech je stabilizované území příliš rozsáhlé na to, aby se posuzovalo celé. V takovém případě je nutné vymezit určité referenční území. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že jinak se budou posuzovat stavební záměry na kraji stabilizovaného území a jinak stavební záměry uprostřed stabilizovaného území…
Také širší okolí záměru se posuzuje ve stabilizovaném území
NSS ještě dodal: „Je pravda, že se posuzuje bezprostřední okolí záměru, stejně jako širší okolí záměru. Širší okolí záměru je však třeba posuzovat ve stabilizovaném území, ne mimo ně. Současně širší okolí záměru nemusí zahrnovat celé stabilizované území. Území, které je považováno za stabilizované území, vymezuje územní plán, stejně tak územní plán vymezuje limity stabilizovaného území… Pojem stabilizované území totiž představuje odlišnou problematiku od zkoumání limitů možné výstavby. Tyto limity se zkoumají v rámci určitého stabilizovaného území a může jimi být i zachování stávající urbanistické struktury.“
Stavební úřad posuzuje soubor několika otázek
NSS se vyjádřil i k tomu, jak má stavební úřad záměr vlastně posuzovat: „Podle § 90 stavebního zákona je stavební úřad povinen záměr žadatele posoudit z taxativně vymezených hledisek (musí např. posoudit soulad záměru se stavebním zákonem a prováděcími předpisy, zejména s požadavky na využívání území, s požadavky na technickou a dopravní infrastrukturu, se závaznými stanovisky atd.), jejichž kumulativní splnění je podmínkou vydání územního rozhodnutí. Povinností stavebního úřadu je v odůvodnění řádně rozebrat, z čeho při svém hodnocení vycházel, jak to vyhodnotil a jaký odraz to mělo ve výroku rozhodnutí… Z toho je zřejmé, že stavební úřad neposuzuje čistě právní otázku, ale do rozsahu posouzení podle § 90 stavebního zákona spadají i otázky technické a odborné.“
Podle rozsudku NSS ze dne 16. 7. 2024, čj. 10 As 332/2023 – 122, dostupný na www.nssoud.cz
Více našich článků k problematice územního plánování zde.