Vlastníci se někdy dozví až příliš pozdě o tom, že jim územní plán zasáhl do jejich představ o využití pozemků. Namísto vysněných parcel mají jen pole a kvůli tomu, že se včas nezapojili do procesu územního plánování taky značně omezený přístup k soudu. Obvykle v takové situaci bývá poslední záchranou tzv. incidenční přezkum územního plánu, kdy je třeba územní plán napadnout spolu s žalobou proti rozhodnutí stavebního úřadu (resp. proti rozhodnutí o odvolání).
Zajímavé (pro vlastníky) je, že soudy připouští, aby oním přezkoumávaným aktem bylo pouze rozhodnutí o změně využití území (povolení změny využití). Tento konkrétní vlastník svůj spor o územní plán prohrál (krajský soud jeho návrh zamítl), ale do budoucna jde o důležitou informaci pro každého majitele pozemků, který by se chtěl pokusit o vyvolání incidenčního přezkumu územního plánu.
Závazné stanovisko pro územní řízení není pro plán relevantní
Důležitý je i tento závěr NSS: „Stěžovatel uvádí, že neexistuje zájem na ochraně přírodní hodnoty (lesa), což dovozuje ze závazného stanoviska odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubice, které bylo vydáno pro účely územního řízení, jehož výsledek stěžovatel napadl u krajského soudu žalobou. NSS konstatuje, že tento argument není pro rozhodnutí o návrhu na zrušení územního plánu relevantní, protože správní soudy nejsou v tomto řízení oprávněny posuzovat, jaké funkční využití je pro konkrétní pozemek nejvhodnější či akceptovatelné a zda toto zařazení odpovídá veřejnému zájmu na ochraně životního prostředí.
Jak již bylo výše uvedeno, správní soudy v tomto řízení posuzují pouze zákonnost opatření obecné povahy. Tu přitom nelze posuzovat perspektivou závazného stanoviska vydaného více než 10 let po vydání územního plánu. I kdyby bylo prokázáno, že orgány ochrany životního prostředí v současnosti nemají zájem na tom, aby pozemky stěžovatele byly nadále součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa a zařazeny v lesní ploše, nezakládala by tato skutečnost nezákonnost územního plánu… Konečně stěžovatel uvádí, že závazné stanovisko orgánu územního plánování je nicotné. Toto závazné stanovisko se však vztahuje ke správnímu řízení o změně využití území a soudy jej nemohou v řízení o návrhu na zrušení územního plánu posuzovat.“
Vlastníci mají často tendenci se v rámci pořizování územního plánu a při jeho soudním přezkumu ohánět závaznými stanovisky vydanými v úplně jiných řízeních. NSS evidentně neshledává tyto snahy efektivními. Soudy má zkrátka zajímat jen a pouze samotné opatření a jeho odůvodnění, popř. procedura vedoucí právě k jeho vydání. Nic jiného.
Vlastník může s územním plánem nesouhlasit, ale není to důležité
Jenom jako jistý dovětek si dovolujeme uvést konstatování NSS, které je důležité pro každého vlastníka: „Stěžovatel brojí proti závěru krajského soudu, dle kterého nesouhlas s územním plánem nemůže být předmětem úspěšného návrhu na zrušení územního plánu. Tento závěr by podle něj znamenal praktickou nesmyslnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územního plánu).
K tomu NSS uvádí, že pro úspěšnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy je nezbytné, aby byl územní plán shledán nezákonným. V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nezáleží na tom, jestli s ním stěžovatel souhlasí, či nikoliv. Stěžovatel v této souvislosti dospívá k závěru, že podle krajského soudu se nemůže domáhat zrušení územního plánu. K takovému kategorickému závěru ovšem krajský soud ve svém rozsudku nedospěl. Naopak uvedl, že stěžovatel nemá právo na zrušení územního plánu právě proto, že jej soud neshledal nezákonným…
Krajský soud správně uvádí, že institut návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územního plánu) neslouží k tomu, aby se za jeho pomoci stěžovatel mohl domáhat změny funkčního využití svých pozemků dle svých představ. Pokud si stěžovatel přeje, aby došlo ke změně funkčního využití jeho pozemků, má k dispozici jiný procesní nástroj. Tím je návrh na změnu územního plánu, který má materiálně povahu podnětu. Stěžovatel přitom nemá právní nárok na změnu územního plánu, resp. na zařazení jeho pozemků do jím požadovaného funkčního využití… O pořízení územního plánu nebo jeho změny rozhoduje zastupitelstvo odpůrkyně, přičemž na jeho konečné podobě se významně podílí i pořizovatel, dotčené orgány a další osoby. Zastupitelstvo odpůrkyně a pořizovatel přitom nejsou vázáni podaným návrhem… Zastupitelstvo odpůrkyně tedy může, ale nemusí návrhu na změnu územního plánu vyhovět.“
Podle rozsudku NSS čj. 6 As 221/2023 – 43 ze dne 31. 7. 2024, dostupné na www.nssoud.cz