Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším incidenčním přezkumu územního plánu, přičemž judikoval, že také v případě incidenčního přezkumu se přísněji hledí na vlastníka, který k návrhu změny územního plánu nepodal námitku.
Konkrétně soudci soudci k rozsahu tohoto druhu přezkumu v situaci, kdy jde o návrh pasivního vlastníka uvedli: „V této souvislosti je třeba dodat, že institut incidenčního přezkumu opatření obecné povahy sice je koncipován jako nástroj ochrany použitelný i těmi, kteří svá práva v procesu pořizování opatření obecné povahy aktivně neuplatňovali, jak uvádí krajský soud.
To však nemůže znamenat, že by umožňoval přísnější nároky správních soudů na obsah opatření obecné povahy, než je tomu v případě abstraktního přezkumu. I zde se proto musí uplatnit závěry judikatury, podle nichž před správními soudy zpravidla nelze uspět s tvrzením o nepřezkoumatelnosti, nedostatečném či nesprávném vyvážení veřejných a soukromých zájmů, pokud tyto zájmy nebyly uplatněny v procesu pořizování územního plánu.“
Podle rozsudku NSS čj. 6 As 367/2023 – 49 ze dne 30. 8. 2024. Dostupné z https://www.nssoud.cz/
Více našich textů k územnímu plánování zde.