O územním plánu jedné středočeské obce, který se ocitl u soudu, jsme již psali. Krajský soud tehdy zrušil několik částí územního plánu, zejména proto, že regulace byla příliš podrobná a obec současně nerozhodla o tom, že územní plán bude mít prvky regulačního plánu. Jedna z těchto částí stanovila nepřípustné využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“. NSS ale právě tuto část rozsudku krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání.

Argumentace KS k ubytovacím kapacitám

Krajský soud zrušil danou část územního plánu týkající se nepřípustného využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“ z těchto důvodů: „Smysl a účel tohoto regulativu, který je sám o sobě nesnadno srozumitelný, vyplývá např. z vypořádání námitky OVN12, které je součástí odůvodnění územního plánu. Odpůrkyně zde uvedla: ‚V ploše OS.2 jde o povolené ubytovací kapacity a nelze územním plánem „ex post“ stanovit, že mohou být využity pouze pro sportovce apod. Pokud se obecně v územním plánu uvádí, že stavba má sloužit pro potřeby nějaké plochy s určeným využitím (např. pro sportovce apod.), má příslušný stavební úřad povinnost zhodnotit, zda nová stavba nebo přestavba má kapacitu, která dané podmínce odpovídá, a nikoliv větší nepřiměřenou kapacitu. 

Stavební úřad nemůže kontrolovat, jestli ubytovaní jsou sportovci, funkcionáři apod. Územní plán v ploše OS.2 nepřipouští ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách. Tím je zabezpečeno, že do budoucna další neúměrná ubytovací kapacita nemůže být realizována.‘ (důraz doplněn soudem) Regulativ tedy požaduje, aby kapacita sportovního centra s ubytováním byla přiměřená potřebám celého sportovního areálu. I v tomto případě je tedy cílem regulativu stanovit, resp. regulovat kapacitu ubytovacího zařízení.

Jak však již bylo uvedeno výše regulace kapacity zařízení (stavby) patří mírou podrobnosti do regulace svěřené regulačnímu plánu a do územního plánu ji lze začlenit pouze za předpokladu, že byl vypracován jako územní plán s prvky územního plánu. Tak tomu v tomto případě není. Soud proto uvedený regulativ nepřípustného využití plochy OS.2 zrušil pro nezákonnost, a to ve vztahu k celé ploše, neboť navrhovatelka je vlastníkem všech pozemků, které jsou do ní začleněny.“

I regulaci směřující k zákazu budování ubytovacích kapacit bez vazby na sportovní činnost v navazujících plochách považoval krajský soud za příliš podrobnou a domníval se, že náleží až do regulačního plánu.

Názor NSS na podrobnost územního plánu

NSS s tímto nesouhlasil a pravil: „Regulativ, jímž se stanovuje nepřípustné využití ubytování bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách, přímo souvisí s funkčním využití plochy. Rovněž se nejedná o nepřípustně podrobnou regulaci, která by byla vyhrazena obsahu regulačnímu plánu… Je totiž zřejmé, že takto stanovená podmínka je spíše obecná, flexibilní, a dovoluje posoudit případný záměr s ohledem na potřeby celého sportovního areálu.“

Soudci z Brna těm pražským ještě vzkázali: „Nelze vyloučit, aby v zájmu rozumného fungování širšího urbanistického celku v rámci obce bylo tam, kde k tomu právní úprava dává obci prostor, specifikováno, k jakému účelu může případná výstavba sloužit, je-li v souladu s funkčním využitím plochy stanoveným územním plánem. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poznamenává, že judikatura zdejšího soudu neshledala problematickou regulaci zakotvenou v územním plánu, jíž byla stanovena např. podmínka napojení na splaškovou kanalizaci budoucí výstavby nebo charakter pozemní komunikace vedoucí na dotčené pozemky… zdejší soud rovněž aproboval regulaci územního plánu, která za nepřípustné využití území považovala využití pro výrobu, skladování a logistickou činnost vyžadující dopravní obsluhu vozidly nad 6 t celkové hmotnosti…

Nejvyšší správní soud neshledal, že by nyní posuzovaný regulativ vybočoval z toho, co zdejší soud běžně aprobuje jako přípustné stran stanovení podmínek využití plochy na úrovni územního plánu.“

 

Podle rozsudku NSS ze dne 23. 9. 2024, čj. 5 As 59/2023 – 103.