Nejvyšší správní soud se zabýval netradičním problémem souvisejícím s územními plány – otázkou, zda je potřeba rozhodnout v přezkumném řízení opatření obecné povahy do 15 měsíců od okamžiku, kdy toto OOP nabylo účinnosti.
Do 15 měsíců musí být vyvěšena veřejná vyhláška o výsledném opatření ohledně přezkumu
Odpověděl takto: „Podstatné také je, že přestože účastník řízení může podat podnět k zahájení přezkumného řízení, nevede podnět sám o sobě k jeho zahájení, neboť zvážení důvodů přezkumného řízení je zcela v diskreci správního orgánu… K ochraně subjektivních práv osob dotčených opatřením obecné povahy tedy neslouží primárně přezkumné řízení. Ochrany se mohou domáhat u správních soudů. Podle § 101b odst. 1 soudního řádu správního návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Jde tedy o stejně dlouhou lhůtu, jaká je pro zahájení přezkumného řízení. Soudní ochrana přitom není limitována žádnou prekluzivní lhůtou pro skončení řízení. Výkladem, že § 97 odst. 2 správního řádu se vztahuje i na přezkumné řízení o opatřeních obecné povahy, tak nedojde k žádnému zkrácení subjektivních práv osob tímto opatřením dotčených. K jejich ochraně slouží návrh ve správním soudnictví podle § 101a soudního řádu správního…
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že zvláštní povaha opatření obecné povahy ani řízení o něm nebrání použití patnáctiměsíční prekluzivní lhůty pro skončení přezkumného řízení v § 97 odst. 2 správního řádu. Před uplynutím patnácti měsíců ode dne účinnosti přezkoumávaného opatření obecné povahy je tedy třeba, aby byla vyvěšena veřejná vyhláška o výsledném opatření obecné povahy přijatém v přezkumném řízení.“
Podle rozsudku NSS ze dne 20. 11. 2024, čj. 5 As 183/2023 – 59.
Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.