Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti hlavního města, které nesouhlasilo se zrušením jedné změny územního plánu, která v Troji vymezila nové zastavitelné plochy, i když jich tam už spousta byla. Městský soud v Praze změnu na návrh spolku zrušil a Praha se obrátila k NSS, kde také neuspěla. Soudci se vyjádřili k několika oblastem.

Nesoulad se ZÚR

Spolek namítal, že změna není v souladu se zásadami územního rozvoje, Městský soud mu dal za pravdu a potvrdil to i NSS, který řekl, že prvostupňový soud argumentoval dobře a že dospěl ke správnému závěru, že „pokud ZÚR mimo jiné stanoví za cíl zvyšovat podíl zeleně a systém zeleně rozvíjet, bylo nezbytné, aby stěžovatel v odůvodnění OOP dostatečně vysvětlil, z jakého důvodu je s nimi v souladu změna funkčního využití pozemků z funkce sady, zahrady a vinice na funkci čistě obytnou. Této povinnosti ovšem stěžovatel nedostál.

Odůvodnění OOP k této otázce je vskutku příliš obecné a nelze z něj dovodit, proč má stěžovatel za to, že ačkoli se jedná o změnu v oblasti, kde má být dle ZÚR rozšiřována a zachovávána zeleň, přesto její úbytek v důsledku změny území na zastavitelné nebude se ZÚR v rozporu. Jinak řečeno, pokud stěžovatel připustil, že jednou z obecných zásad je zachovat a rozvíjet zelené klíny, pak bylo jeho povinností vysvětlit, proč projednávanou změnou tento cíl nebude narušen, ačkoli v důsledku něho logicky dojde k úbytku zeleně v dané oblasti.“

Vymezování nových zastavitelných ploch namísto zeleně

Praha se nezdržovala zdůvodněním nezbytnosti nové zastavitelné plochy na úkor zeleně. To se nelíbilo Městskému soudu, ani NSS: „Lze tedy shrnout, že povinnost prokázat nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy platí i pro nynější případ a z tohoto důvodu je možné na věc aplikovat judikaturu vycházející z dříve účinné právní úpravy… Z ní vyplývá, že při vymezení další zastavitelné plochy změnou územního plánu je třeba v potřebné a přezkoumatelné míře podrobností zdůvodnit nejen to, které zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity a proč je nelze použít k nové výstavbě, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné, a proč se jeví být vhodnou náhradou za pozemky k tomuto účelu nevyužité.

Nejvyšší správní soud přisvědčuje městskému soudu, že vymezení zastavitelných ploch není v OOP dostatečně odůvodněno, neboť chybí jakákoliv konkretizace k přijatému OOP a absentuje též vysvětlení, proč má být nová zástavba právě na dotčených pozemcích… Stěžovatel potřebu nových zastavitelných ploch v OOP odůvodnil tím, že na území Městské části Praha-Troja je nevyužito 28,1 % zastavitelných ploch s obytnou funkcí z celkově vymezených 6,8 ha takovýchto ploch a že nárůst zastavitelných ploch je zanedbatelný oproti v současnosti vymezeným plochám se stejnou funkcí.

Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že odůvodnění potřeby nové zastavitelné plochy s odkazem na procentuální přehled nevyužité zastavitelné plochy na území této městské části vskutku není dostatečné; stěžovatel totiž nevysvětlil, které zastavitelné plochy jsou dosud nevyužity a proč je nelze použít k nové výstavbě, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné, a proč se jeví být vhodnou náhradou za pozemky nevyužité…

S městským soudem je třeba také souhlasit v tom, že není dostatečné stěžovatelem zdůrazňované odůvodnění potřeby nové zastavitelné plochy spočívající v tom, že OOP obytnou lokalitu dotváří, neboť pozemky navazují na stávající zástavbu, jelikož takto by šlo zástavbu rozšiřovat donekonečna… Ani zájem osob zúčastněných… na vybudování nového rodinného domu na dotčených pozemcích není relevantní. Vlastník pozemku totiž nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu podle svého požadavku.“

I malou změnu musíte zdůvodnit

Praha se snažila vše uhrát na to, že jde o změnu malou a zase se tak moc neděje. NSS ale pravil: „Jakkoli má stěžovatel pravdu, že v nynějším případě je posuzována změna malého rozsahu, i za takových okolností bylo třeba změnu nezastavitelného území na zastavitelné odůvodnit konkrétními skutečnostmi… O to více je tato potřeba naléhavá, pokud má být funkční využití dotčených pozemků zásadně změněno, jako tomu bylo nyní…. V souladu s principem právní jistoty má totiž každý právo znát důvody změn, jež se ho dotýkají, ať už z titulu jeho vlastnických práv nebo jako environmentálního spolku tvrdícího dotčení práva na příznivé životní prostředí. Proto je nezbytné zásadní funkční změny pozemků odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně, aby nebylo možno mluvit o zneužití práva a svévoli.“

Podle rozsudku NSS čj. 3 As 54/2024 – 103 ze dne 22. 11. 2024, dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.