Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vodního zákona, která se mj. týká výstavby tzv. citlivých objektů v záplavových územích. Změny by měly zajímat všechny obce, kterými prochází vodní toky zanesené do map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik.

Doplnění úpravy map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik

Do vodního zákona mají být doplněny některé informace k uvedeným mapám. Konkrétně bude (nedojde-li ke změnám) § 64a odst. 5 a 6 znít:

  • Mapa povodňového ohrožení na základě údajů z map povodňového nebezpečí znázorňuje míru povodňového ohrožení v území ve čtyřstupňové škále jako povodňové ohrožení vysoké, střední, nízké a zbytkové.
  • Mapy povodňových rizik znázorňují potenciální nepříznivé následky podle povodňových scénářů, zejména území, kde byla překročena míra přijatelného ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území, a umístění citlivých objektů. Citlivým objektem se rozumí objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, objekt infrastruktury zajišťující základní funkce území a objekt integrovaného záchranného systému.

Mapy jsou dostupné zde.

Třeba pro Kralupy nad Vltavou vypadá mapa povodňového ohrožení takto:

Červená brava představuje vysoké riziko, modrá středí, oranžová nízké a konečně žlutá je určena pro riziko reziduální.

Pokud jde o navrhované plochy v riziku včetně citlivých objektů, vypadá mapa takto:

Abyste se zorientovali, přikládáme i část legendy:

Navrhovaný zákaz zřizování citlivých objektů v záplavovém území

V § 67 budou doplněny odstavce 3 a 4, které budou znít:

  • V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty. Věta první se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let. Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi. V záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry.
  • Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

Novela zákona tedy říká, že citlivé objekty se nesmí zřizovat v záplavovém území (automaticky ale nejsou zakázány další stavby, ty budou posuzovány individuálně právě v územních plánech), leda by byly zřízeny mobilní protipovodňové zábrany pro povodně s dobou opakování 100 let. V oblastech s nízkým povodňovým ohrožením budou moci být umístěny i citlivé objekty, které budou mít individuální protipovodňovou ochranu. Tou se dle důvodové zprávy rozumí např. o mobilní hrazení stavebních otvorů, mobilní hrazení okolo celé stavby, vakové prvky pro hrazení stavebních otvorů či povodňový plán vlastníka nemovitosti.

Patrně chybou zákonodárce nejsou řešeny oblasti s reziduálním rizikem, ale logicky by pro tyto oblasti neměly být nastaveny žádné speciální podmínky ani pro citlivé objekty, natož pak pro jinou výstavbu (až na obecný požadavek, který platí pro celé záplavové území, tedy že nesmí výstavbou dojít ke zhoršení odtokových poměrů).

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.