NSS se na sklonku roku 2024 věnoval poměrně úsměvné kauze – spolek, který ve skutečnosti založili podnikatelé (členové spolku jsou dle rejstříku současně jednateli obchodní společnosti, o jejíž byznys šlo – v řízení šlo o osobu zúčastněnou na řízení), se pod rouškou ochrany přírody a krajiny domáhal přezkumu územně plánovací dokumentace hatící podnikatelské záměry. Krajský soud i NSS ale nebohulibé záměry spolku prokoukly a daly u přes prsty. Návrh byl odmítnut, neboť byl podán subjektem bez aktivní legitimace.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou věcí – konkrétně tím, zda lze nepřijetí územního plánu (jeho změny) považovat za nezákonný zásah ve smyslu soudního řádu správního. Spor se zde týká toho, zda dochází k přímému dotčení vlastníka na jeho právech, pokud žalovaná obec dlouhodobě nečiní kroky k přijetí změny územního plánu, který by odpovídal požadavkům stanoveným v protipovodňovém opatření vodoprávního úřadu, i přes to, že žalobkyně podala návrh na změnu územního plánu
Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval: „Je třeba upozornit na to, že výstavba jednoho rodinného domu u komunikace, která již obsluhuje obdobnou zástavbu, zjevně sama o sobě nepřináší nové nároky na veřejnou dopravní ani technickou infrastrukturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 5 As 279/2022-34).“
Rozhodování se mezitím, jestli se použije nový stavební zákon, nebo ten starý, je poměrně obtížnou disciplínou a nepochybně ještě bude probíhat řada sporů o to, jestli se při územním plánování nebo povolování záměru postupovalo správně.
Díky poslanecké kreativitě se do právního řádu dostal už kdejaký paskvil. Jedním z těch novějších je přechodné ustanovení zákona č. 183/2024 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Poslanec ODS Bartoš vpašoval do přechodných ustanovení tento text, který jeho (stavebními zákony zjevně nepolíbení) kolegové s klidem odmávli (i v Senátu). Poprat se v praxi s aplikací nové normy bude docela oříšek. O co jde?
Krajský soud v Praze v rozsudku z 10. prosince definoval, jaký je rozdíl mezi charakterem území a charakterem zástavby. Rozhodnutí Vám ve velmi zkrácené podobě přiblížíme.
V praxi jsme se několikrát setkali se zajímavým problémem – obec má připravený návrh územního plánu nebo jeho změny pro veřejné projednání nebo už jde o opakované veřejné projednání a najednou se zjistí, že jsou v něm obsaženy prvky regulačního plánu, i když rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace (pokud se postupuje podle starého stavebního zákona) ani schválené zadání (postupuje-li se podle starého stavebního zákona nebo podle nového stavebního zákona) neříká, že by měl být pořízen územní plán s prvky regulačního plánu. Obec se v takové situaci dostává do potíží, které nejdou vyřešit žádným jednoduchým postupem.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo nové metodické sdělení ke kontrole ve věcech územního plánování. Najdete jej zde.
V posledních dnech jsme se setkali s návrhy několika územních plánů s prvky regulačního plánu, ve kterých se vyskytovaly chyby. Je nám jasné, že jde o poměrně složitou problematiku, a tak jsme se rozhodli sepsat pár řádků o tomto typu územně plánovací dokumentace, přičemž se zaměříme na obsah textové a grafické části. Doufáme, že budou k užitku obcím, projektantům, pořizovatelům nebo i dotčeným vlastníkům.