Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval: „Je třeba upozornit na to, že výstavba jednoho rodinného domu u komunikace, která již obsluhuje obdobnou zástavbu, zjevně sama o sobě nepřináší nové nároky na veřejnou dopravní ani technickou infrastrukturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 5 As 279/2022-34).“
Jak to vlastně soudci mysleli?
Soud pokračuje tak, že: „nepovažuje za pravděpodobné, že by navýšení dopravy, ať už dočasné v průběhu realizace stavebního záměru či trvalé při obvyklém využívání stavby rodinného domu, zapříčinilo natolik zásadní zhoršení technického stavu uvedené pozemní komunikace, aby tím mohla být dotčena stěžovatelova vlastnická práva k nemovitostem, jež jsou na tuto komunikaci rovněž napojeny.“
Chtěl tím NSS říct, že pouze jeden rodinný dům navíc (a žádný další) nezatíží veřejnou infrastrukturu? Nebo se tím myslí každý jeden další rodinný dům budovaný v nějakém časovém intervalu (třeba 1x za rok nebo 1x za půlroku) v pořádku a veřejnou infrastrukturu nezatěžuje? Když by tedy investor nepostavil naráz 10 domků, ale jen jeden za 6 měsíců další a do roka další dva – má nebo nemá taková činnost dopad na veřejnou infrastrukturu? Nebo to znamená, že v souladu s pravidlem „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, je jenom první stavebník osvobozen od, dejme tomu, uzavření plánovací smlouvy s obcí a příspěvku na infrastrukturu, protože jeho dům lokalitu nezatíží, ale každý další zájemce o bydlení v rodinném domě už platit musí?
Podle rozsudku NSS čj. 5 As 261/2023 – 56 ze dne 18. 12. 2024, dostupné na www.nssoud.cz
Více našich článků k povolování stavebních záměrů zde.