Brno s velkou slávou pořídilo nový územní plán. Prohlédnout si ho v celé jeho kráse můžete zde. Problém je, že v Brně běží celá řada řízení před stavebními úřady, a to pro záměry, které byly souladné se starým územním plánem, ale s tím novým už nebudou. V takovém případě nezbude stavebnímu úřadu nic jiného než žádost zamítnout, pokud nebude možné záměr uvést do souladu s územním plánem.

Varianta 1: Řízení vedená podle starého stavebního zákona

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „starý stavební zákon“) upravoval vydávání závazných stanovisek orgánu územního plánování (§ 96b). V tomto stanovisku musel úřad určit, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. V současnosti samozřejmě běží řada řízení, pro která toto stanovisko bylo vydáno (jako kladné).

Protože došlo k významné změně okolností, měla by být závazná stanoviska orgánu územního plánování prověřena. Pokud už není možné záměr dle nového územního plánu města Brna realizovat, pak by měla být stanoviska změněna na negativní. V důsledku toho by nemělo dojít k vydání kladného povolení ze strany stavebního úřadu, neboť stavební úřad je stanoviskem orgánu územního plánování vázán a nemůže mu vzdorovat.

Pokud by k vydání nového závazného stanoviska nedošlo a proti rozhodnutí stavebního úřadu by bylo podáno odvolání, zcela jistě by se soulad s územním plánem posuzoval v rámci odvolacího řízení.

Co k tomu uvádí MMR?

V metodice Ministerstva pro místní rozvoj se uvádí: „Pro rozhodnutí o umístění stavby (či obdobný akt) je rozhodný právní a skutkový stav v době jeho vydání. To znamená, že taktéž podklad pro rozhodnutí, kterým je (mimo jiné) závazné stanovisko orgánu územního plánování, musí být v době vydání podmíněného rozhodnutí aktuální. Aktuálnost závazného stanoviska může být ovlivněna změnou v podkladech použitých pro vydání závazného stanoviska – od změn v projektové dokumentaci po změny v politice územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentaci, ke kterým dojde v mezidobí od vydání závazného stanoviska do vydání podmíněného rozhodnutí.

Jinými slovy závazné stanovisko musí být aktuální v době, kdy je jako podklad použité, tj. v době rozhodování stavebního úřadu, nikoliv k době vydání závazného stanoviska. Z této skutečnosti plyne, že pokud dojde ke změně v podkladech, na základě kterých bylo závazné stanovisko vydáno, je nutné, aby stavební úřad zažádal orgán územního plánování o vyhodnocení předmětné změny na posuzovaný záměr (resp. na závěry závazného stanoviska), a to v rámci součinnosti dle § 4 odst. 2 stavebního zákona.

Postupem orgánu územního plánování je pak vyhodnocení, zda předmětná změna v podkladu (projektové dokumentaci, politice územního rozvoje nebo v územně plánovací dokumentaci) měla vliv na posouzení obsaženém v závazném stanovisku, či nikoliv. V případě, že orgán územního plánování zjistí, že předmětná změna má vliv na posouzení záměru, a to tak, že se podstatně změnily podmínky, postupuje podle § 4 odst. 4 stavebního zákona a vydá navazující závazné stanovisko.“

Varianta 2: Řízení vedená podle nového stavebního zákona

Pokud jde o řízení vedená podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), pak by měl v souladu s jeho §193 odst. 1 písm. a) stavební úřad posoudit, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného území. Tento soulad se neposuzuje k okamžiku přijetí žádosti o povolení záměru, ale k okamžiku vydání příslušného povolení, tudíž záměry, které se dostaly do rozporu s novým územním plánem Brna, nebude možné povolit.

Může vás také zajímat: Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územního plánování, k postupu orgánů územního plánování při vydávání závazných stanovisek podle § 96b stavebního zákona po 30. 6. 2024.

A co náhrada vzniklé škody?

Je samozřejmě možné, v některých případech, záměr upravit a přepracovat dokumentaci tak, aby bylo možné stavět podle nového územního plánu. To ale nepůjde vždy. Domníváme se, že pak by se stavebníci mohli ve specifických situacích pokusit domoci náhrady za škodu, která jim vznikla.

K tomu by mohlo dojít tehdy, když stavební úřad výrazněji překročil lhůty pro rozhodování. Jestliže by při respektování zákonných lhůt byl záměr povolen či umístěn (protože by odpovídal starému územnímu plánu) a pouze pro průtahy na straně stavebního úřadu se posuzování záměru dostane do režimu nového územního plánu, přichází do úvahy náhrada škody za nesprávný úřední postup (průtahy) podle zákona č. 89/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. K tomu napíšeme více v samostatném článku.

V naší advokátní kanceláří vám rádi poradíme, co dělat, pokud vám nový Územní plán Brna způsobil potíže, nebo vám pomůžeme bránit se u soudu proti novému Územnímu plánu Brna.

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.