Při práci na právních analýzách narazíme tu a tam na zajímavý starší rozsudek. Tak tomu bylo také s rozhodnutím Krajského soudu v Brně, který odpověděl na otázku, zda je pravomocně povolená veřejná infrastruktura potřebná pro budoucí záměr „pojišťuje“ povolení celého záměru.
V rozsudku z roku 2020 se dočteme: „Soud ale zdůrazňuje, že případné kladné rozhodnutí ve věci umístění infrastruktury nijak nepředjímá rozhodnutí o záměru žalobce, který může na infrastrukturu logicky navazovat (hnízdo hal Horní Heršpice). Pokud by vodoprávní úřad souhlasil s výstavbou infrastruktury, nijak jej to nezavazuje k vydání souhlasu s navazujícím záměrem. A naopak žalobci nesvědčí za dané situace žádné legitimní očekávání, že v případě schválení záměru vybudovat infrastrukturu má právo též na kladné rozhodnutí o dalším záměru.
Je podnikatelským rizikem žalobce, že na daných pozemcích chce umístit infrastrukturu, na kterou v blízké době velmi pravděpodobně nebude možné napojit plánované stavby, pro něž má sloužit, a že tato investice může být ještě předtím, než naplní svůj účel, znehodnocena povodní nebo stářím. Snaha nahlížet na záměr komplexně, hodnotit jej ve všech souvislostech a podle jeho skutečné povahy je obecně zcela v pořádku, avšak v nynějším případě vede k přehnané opatrnosti.“
Samozřejmě se jedná o jednoho krajského soudu, který ani nebyl potvrzen Nejvyšším správním soudem (nedošlo na kasační stížnost).
Podle rozsudku KS Brno ze dne 31. 1. 2022, čj. 30 A 158/2020 – 67