Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
Stavební zákon nevyžaduje doložení smlouvy, postačí souhlas
Řekl k tomu: „Žalobkyně žalovanému vytýkala nedostatečnost posouzení potřebného počtu parkovacích stání, resp. nevyžadování nájemní smlouvy k posouzení, zda na daném pozemku skutečně může být vybudováno 12 parkovacích stání. I městský soud následně žalovanému vytkl, že měl odkazovanou nájemní smlouvu ze dne 26. 6. 2019 zařadit do správního spisu a až na základě jejího obsahu posoudit naplnění podmínek pro výstavbu z hlediska počtu parkovacích stání…
Takový požadavek však právní předpisy neobsahují. Stavební zákon vyžaduje toliko připojení souhlasu podle § 184a stavebního zákona… K ověření dostatečnosti počtu parkovacích stání proto žalovaný nemusel mít k dispozici nájemní smlouvu, ve vztahu k umístění části vyžadovaných parkovacích stání mimo pozemky ve vlastnictví stavebníka postačovalo připojení souhlasu vlastníka pozemku s uskutečněním záměru. Ani obsah smlouvy na udělení souhlasu nemohl nic změnit…
Skutečnost, že dostatečnost parkovacích stání dle právních předpisů mohl žalovaný posoudit i bez nájemní smlouvy, ostatně plyne také ze změny prvostupňového rozhodnutí, kterou žalovaný učinil právě ve vztahu k této otázce. Shledal nedostatečnost počtu parkovacích míst, kterou žadatelka napravila doplněním projektové dokumentace a navýšením počtu parkovacích míst z 36 na 40, … přičemž 12 parkovacích stání se má nacházet na sousedním pozemku. Právě k vybudování těchto 12 stání dala Městská část Praha 11 souhlas tak, jak to předpokládá § 184a odst. 1 a 2 stavebního zákona… Nebylo třeba dále posuzovat nájemní smlouvu z hlediska její dostatečnosti coby soukromoprávního titulu ke stavbě. V územním a stavebním řízení se v tomto případě rozhoduje o záměru bez ohledu na existenci soukromoprávního titulu. Podstatné je, zda dal vlastník pozemku, na němž má být záměr realizován, k tomuto záměru souhlas dle § 184a stavebního zákona a zda žadatel tento souhlas připojil k žádosti o stavební povolení… což bylo v projednávané věci naplněno. Skutečnost, že udělený souhlas výslovně odkazuje na uzavřenou nájemní smlouvu je pro posouzení jeho platnosti bez významu.“
Podle rozsudku NSS ze dne 19. 2. 2025, čj. 6 As 61/2024 – 73, dostupné na www.nssoud.cz
Více našich článků k povolování výstavby najdete zde.