Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) neřeší úplně srozumitelně postup pořizování územního opatření o stavební uzávěře. Konkrétně může působit potíže způsob projednávání návrhu stavební uzávěry s dotčenými orgány a veřejností. Proto jsme si řekli, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat.

Základní úprava pořizování stavební uzávěry

Ze stavebního zákona plyne, že poté, co rada obce (nebo zastupitelstvo, pokud se rada nevolí) rozhodne o pořízení stavební uzávěry, je úkolem pořizovatele (může to být jak orgán územního plánování, tak zástupce pořizovatele známý jako létající pořizovatel) zpracovat návrh stavební uzávěry. Tento návrh je třeba projednat.

Stavební zákon v § 127 odst. 4 uvádí, že návrh územního opatření musí pořizovatel zveřejnit v národním geoportálu územního plánování (specifická pravidla platí do 30. 6. 2025 podle bypass novely). Pak musí pořizovatel toto zveřejnění oznámit veřejnou vyhláškou.

Následně by měl návrh písemně projednat s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska. Ve stavebním zákoně se už neříká, jakým způsobem by měl pořizovatel dotčené orgány o existenci návrhu stavební uzávěry informovat, ale vzhledem k tomu, že se projednává písemně, měly by být dotčené orgány logicky vyrozuměny rovněž písemně a jednotlivě.

V § 127 odst. 5 stavebního zákona pak stojí, že každý může k návrhu územního opatření o stavební uzávěře uplatnit připomínky. Písemná stanoviska a písemné připomínky se musí uplatnit u pořizovatele v jednotné lhůtě, a to do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu.

Všichni píší současně

Ustanovení § 127 odst. 5 je tedy klíčové. Jestliže mají všichni stejnou lhůtu pro podání stanovisek a připomínek, pak logicky zasílají svoje písemná „vyjádření“ pořizovateli současně. Neplatí tedy již, jak to bylo za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, že by nejprve byl návrh projednán (a dohodnut) s dotčenými orgány a teprve upravený návrh by se předával k připomínkování veřejnosti. Na podporu tohoto tvrzení si můžeme vzít i § 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, kde se výslovně píše: Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky.

Z toho je zřejmé, že postup podle stavebního zákona není shodný s postupem podle správního řádu. Nic se předem neprojednává s dotčenými orgány, ale návrh se zveřejní a projedná se naráz se všemi a pak se upraví podle výsledku projednání. Ostatně na podobné koncepci je založeno i projednávání územně plánovací dokumentace.

Tento přístup s sebou ale nese další rizika – co když dojde k podstatné úpravě návrhu, která nově zasáhne do práv vlastníků nebo do veřejných zájmů? Co s tím? Bude se projednání opakovat? Nebo se nějak modifikuje postup podle § 172 odst. 5 správního řádu, podle kterého platí, že v případě, kdy by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko? Pokud ano, jak konkrétně se bude uvedené ustanovení používat, když už stavební zákon nerozlišuje mezi vlastníky a ostatní veřejností?

A co když dojde k nějaké podstatné úpravě na základě připomínky vlastníka a taková úprava bude mít dopad na veřejné zájmy? Jakým způsobem se budou k návrhu znovu vyjadřovat dotčené orgány, se kterými musí být návrh stavební uzávěry dohodnut, pokud uplatnily stanoviska (viz § 127 odst. 6 stavebního zákona)?

Na tyto otázky bude schopna odpovědět až judikatura.

Jak běží lhůta pro připomínky?

Co se rozumí dnem zveřejnění, je další otázka. Dokud se zveřejňovalo jen na úřední desce a nemotal se do toho NGÚP, plynulo z judikatury následující: „Nejvyšší správní soud tak sdílí (s výhradou užití pojmu „doručení“, které ve smyslu shora uvedeného usnesení rozšířeného senátu znamená „oznámení“) závěr poradního sboru ministra vnitra pro správní řád (Závěr č. 20 ze dne 5. 12. 2005), že dnem zveřejnění návrhu (ve smyslu dokonání tohoto úkonu) je podle § 172 odst. 1 ve spojení s § 25 správního řádu patnáctý den po vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který jej vydal. Podle stejných pravidel je určen i den oznámení opatření obecné povahy podle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu… jde o výklad jdoucí ve prospěch dotčených osob, který nejde proti závěrům shora označeného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu.

Pakliže nabývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím lhůty, po kterou je vyvěšeno na úřední desce správního orgánu, který ho vydal, obdobně i návrh opatření obecné povahy je zveřejněn až uplynutím lhůty 15 dnů, která je ze zákona dána k seznámení se s návrhem opatření obecné povahy. V obou případech tak platí, že teprve dnem uplynutí patnáctidenní lhůty, po kterou jsou návrh opatření obecné povahy, nebo i samo již vydané opatření obecné povahy vyvěšeny na úřední desce toho, kdo je vydal, započne běžet lhůta, v níž adresát má uplatnit svoje veřejné subjektivní právo; v případě zveřejněného návrhu uplatnit námitky, v případě již vydaného opatření obecné povahy vážit podání návrhu soudu dle § 101b odst. 1 s. ř. s.“

Jak by se mělo tedy ustanovení § 127 odst. 5 vykládat, není úplně jasné. Vzhledem k tomu, že NSS položil rovnítko mezi zveřejnění návrhu a zveřejnění schváleného územního plánu, je třeba při chybějící úpravě vyjít z toho, jak je řešeno zveřejnění schválené územně plánovací dokumentace.

Podle § 105 platí, že pořizovatel po vydání územně plánovací dokumentace zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. To je tedy stejné, jako u návrhu územního opatření. Pak je úkolem pořizovatele územně plánovací dokumentaci a adresu jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámit veřejnou vyhláškou. To je tedy také stejné jako u územního opatření. Stavební zákon pak v § 105 odst. 2 výslovně říká, že až dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti.

Proto uzavíráme, že i třicetidenní lhůta pro zaslání stanovisek a připomínek začíná běžet až dnem doručení veřejné vyhlášky pořizovatele oznamující zveřejnění návrhu. Samozřejmě se ale jedná pouze o náš výklad nové právní úpravy – závazný výklad poskytnou až správní soudy.

Více  našich textů k územnímu plánování najdete zde.