Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu a dostal možnost vyjádřit k situaci, kdy územní plán za účelem realizace dopravní infrastruktury umožní pozemky vyvlastnit. O vyvlastnění za účelem realizace veřejně prospěšných staveb by ostatně měly obce uvažovat častěji – bez tohoto institutu totiž nemusí být výstavba v rozsáhlejších lokalitách s více vlastníky vůbec realizovatelná. Rovněž etapizace je jednou z nejživotaschopnějších a současně nejopomíjenějších nástrojů územního plánování. Právě stanovení pořadí změn v území je totiž skutečně schopno usměrnit rozvoj a výstavbu a navázat ji na realizaci nezbytné infrastruktury.
K vyvlastnění za účelem realizace stezky pro pěší a cyklisty
Konkrétně NSS řekl: „Pokud by skutečně mělo dojít k vyvlastnění pozemků za účelem realizace vymezených veřejně prospěšných staveb, je potřeba k vyvlastnění přistupovat jako k prostředku ultima ratio, tedy nástroji, který připadá v úvahu až po vyčerpání jiných myslitelných řešení, která za účelem dosažení veřejného zájmu připadají v úvahu a respektují vlastnická práva stěžovatelek. Vyvlastnění pozemků by tak bylo možné až po nezbytném naplnění všech zákonných předpokladů.
Na tomto místě však soudům, ani odpůrkyni nepřísluší autoritativně posoudit, zda by veřejný zájem, kterého má být na základě vyvlastnění dosaženo, skutečně převýšil nad zájmem na ochraně vlastnického práva stěžovatelek. Toto posouzení je úlohou případného vyvlastňovacího řízení. Právě uvedené však nic nemění na závěru, že vymezení předpokládané veřejně prospěšné staveb v územním plánu je zcela na místě…
Vymezení stavby WD5, jakožto stavby veřejně prospěšné obecně obstojí jak z hlediska vhodnosti, tak z hlediska potřebnosti, což jasně vyplývá z odůvodnění územního plánu. Problematickou částí by tak mohlo být posouzení proporcionality v užším smyslu, tedy zvážení, zda veřejný zájem odpůrkyně převáží nad soukromým zájmem stěžovatelek… Z odůvodnění územního plánu je veřejný zájem, kterého má být realizací chodníku dosaženo, jednoznačně patrný. Stěžovatelky před odpůrkyní ani krajským soudem dostatečně nevymezily konkrétní soukromé zájmy, které budou novým územním plánem zasaženy a které by odpůrkyně mohla poměřit se zájmy soukromými…“
Veřejný zájem na realizaci komunikace
NSS dále uvedl: „Veřejný zájem, kterého má být realizací této stavby dosaženo, je naproti tomu zcela zřejmý a velice silný. Za této situace by tak vymezení stavby WD5 v územním plánu i při provedení testu proporcionality bezpochyby obstálo, což implicitně vyplývá i ze samotného odůvodnění územního plánu. Nadto stavba WD5 zjevně naplňuje definici veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona, jelikož přispěje k rozvoji obce tím, že usnadní pěší a cyklistickou dopravu do sousední obce. Zřízení chodníku rovněž představuje bezpečnější variantu spojení se sousední obcí oproti současnému stavu, v této otázce se tak Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje s krajským soudem.“
Etapizace umožňuje stanovit smysluplný časový a funkční rámec plánované výstavby
NSS řekl: „Ve vztahu k námitkám ohledně zařazení zastavitelné plochy Z14 do 2. etapy pořadí změn v území Nejvyšší správní soud nejdříve uvádí, že etapizace je jedním z legitimních nástrojů územního plánování… u etapizace umožní stanovit smysluplný časový a funkční rámec plánované výstavby a zároveň směřuje ke snížení negativních vlivů, kterými působí rozsáhlá výstavba na stávající obyvatele… Odložení zastavitelnosti pozemků do období, kdy bude pro tento růst dostatečně připravena nezbytná infrastruktura, je jistě jedním z předpokladů stanovení racionálního využití území, které má být zajištěno právě v procesu územního plánování. Určení pořadí zástavby tak, aby rozvoj obce probíhal v rozumné míře a zástavba na sebe logicky navazovala je rovněž v procesu územního plánování žádoucí.“
Podle rozsudku NSS čj. 5 As 155/2024 – 66 ze dne 28. 2. 2025
Více našich článků k územnímu plánování zde.