Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).

Jak vydat územní plány, jejich změny a stavební uzávěry

Samostatnou otázkou, vedle oznamování vydané územně plánovací dokumentace a územních opatření, je problém vydání těchto opatření obecné povahy. Této otázce jsme se již věnovali v našem předchozím článku.

V metodice MMR se píše: „Stavební zákon v § 104 odst. 2 stanoví, že schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený návrh, a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

Slovní spojení „vydá územně plánovací dokumentaci“ v ustanovení § 104 odst. 2 stavebního zákona (s ohledem na to, že tato činnost není ve stavebním zákoně nikterak specifikována, a v souladu se zásadou jednotnosti právního řádu) je třeba vykládat v souladu s § 174 odst. 1 správního řádu2 podle § 71 odst. 2 písm. c) a ve spojení s § 173 odst. 1 správního řádu jako „vyvěšení veřejné vyhlášky“, kterou se oznamuje územně plánovací dokumentace jako opatření obecné povahy. Z toho plyne, že obec nebo kraj musí na své úřední desce oznámit vydání územně plánovací dokumentace veřejnou vyhláškou. Vydání územně plánovací dokumentace nastává vyvěšením této veřejné vyhlášky. S ohledem na to, že na úrovni obcí (i krajů) je územně plánovací dokumentace vydávána v samostatné působnosti, v souladu s § 111 odst. 1 zákona o obcích3 bude na této veřejné vyhlášce v záhlaví označení obec nebo město nebo městys a název obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil (zastupitelstvo). U krajů a hl. m. Prahy to bude obdobné (§ 70 zákona o krajích4 , § 82 zákona o hlavním městě Praze).“

Toto bude platit i po uplynutí přechodného období (od 1. 7. 2025). Bez toho, aby byla územně plánovací dokumentace nebo stavební uzávěra řádně vydána uvedeným postupem, nebude moci pořizovatel vložit dokumenty do NGÚP a sám je oznámit veřejnou vyhláškou a nemělo by tedy dojít k nabytí účinnosti daných opatření obecné povahy. Jak se na to budou dívat soudy, zatím nikdo netuší. Z důvodu předběžné opatrnosti je ale nutno postup požadovaný MMR dodržovat.

Při vší úctě se domníváme, že je tato konstrukce nesmyslná. Starý stavební zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon totiž v § 55 odst. 5 říkal: Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího úplné znění po vydání jeho změny a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti.

V § 55 odst. 7 starého stavebního zákona se říkalo: Změnu územního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.

Evidentně tedy i starý stavební zákon počítal s tím, že bylo opatření obecné povahy – změna územního plánu nejprve vydáno (patrně jeho vypravením z obce k pořizovateli), pak se zpracovalo úplné znění a teprve potom se všechno naráz doručilo veřejnou vyhláškou. Žádná zvláštní veřejná vyhláška obce, kterou by se změna vydávala a po jejímž vydání by teprve pořizovatel zajistil úplné znění a pak by se zveřejňovalo další veřejnou vyhláškou, se nikdy neřešila. Vždycky byla jen jedna veřejná vyhláška a tak by to taky mělo zůstat.

Jak se opatření obecné povahy oznamuje v přechodném období

Teď přichází avízovaná šokující informace. MMR v metodice píše: „Stavební zákon stanovuje v § 334b odst. 1 tzv. přechodné období. V přechodném období se jako celek nepoužije mj. § 105 odst. 2 a § 108 odst. 3 stavebního zákona… Podle § 105 odst. 2 a § 108 odst. 3 má pořizovatel územně plánovací dokumentaci, resp. její změnu a adresu jejich uložení oznámit veřejnou vyhláškou, přičemž dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti. V přechodném období se však podle § 334b odst. 3 tato ustanovení nepoužijí. Pořizovatel proto územně plánovací dokumentaci ani její změnu neoznamuje veřejnou vyhláškou.

Nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace jako opatření obecné povahy je nutné stanovit podle obecné úpravy ve správním řádu. Účinnost územně plánovací dokumentace nebo její změny nastává 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky obce nebo kraje (podle § 173 odst. 1 správního řádu, jelikož speciální úprava v § 105 odst. 2, resp. § 108 odst. 3 stavebního zákona se nepoužije). Zveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup územně plánovací dokumentace, její změny ani úplného znění pořizovatelem nemá v přechodném období vliv na její účinnost.“

Co to je „způsob umožňující dálkový přístup“

MMR v metodice vysvětluje, jak se má zveřejňovat opatření obecné povahy, aby se jednalo o „způsob umožňující dálkový přístup“: „V přechodném období je podle § 334b odst. 6 stavebního zákona povinnost vložení do NGÚP splněna, pokud pořizovatel územně plánovací dokumentaci a případně její úplné znění zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data uveřejnění. To může být již splněno při zveřejnění územně plánovací dokumentace po vydání, pořizovatel však musí zajistit, aby byla dokumentace zveřejněna i po sejmutí veřejné vyhlášky z úřední desky obce / kraje.

Zákon nestanovuje, kde má být územně plánovací dokumentace zveřejněna (na stránkách obce / pořizovatele / kraje / NGÚP apod.). Zveřejnění územně plánovací dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup je i v přechodném období možné též prostřednictvím NGÚP. Další povinností pořizovatele je zaslat adresu zveřejnění nadřízenému orgánu a opatřit územně plánovací dokumentaci a úplné znění záznamem o účinnosti.“

Co ministerstvo nezohlednilo

Ministerstvo ve své metodice nezohlednilo, že v § 108 odst. 3 stavebního zákona, který se nemá jako celek používat, se řeší i zveřejnění úplného znění. Kdo a jakým způsobem tedy má úplné znění zveřejňovat není jasné. Doporučujeme, aby se to dělalo tak, jak to řešil zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Po vydání změny zajistí pořizovatel zpraocvání úplného znění, opatří jej záznamem účinnosti a to vše pak obec řádně veřejnou vyhláškou doručí.

Druhá věc, na kterou MMR nevzalo ohled, je textace § 334b odst. 7 stavebního zákona: Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel odkazuje na dokument vložený do národního geoportálu územního plánování, lze v přechodném období odkázat na dokument zveřejněný postupem podle odstavce 6.

Zákonodárce evidentně nezamýšlel měnit postupy při vydávání územně plánovací dokumentace a úplného znění. Jen zkrátka chtěl, aby se nemuselo zveřejňovat jen v NGÚP.

Závěr

Přejeme všem obcím i pořizovatelům, aby se dokázali s těmito podivnostmi poprat s elegancí a hlavně, aby jejich územní plány, změny a stavební uzávěry obstály u soudů a aby nedocházelo zbytečně k tomu, že bude kvůli nedodržení těchto mírně řečeno psychedelických pravidel k tomu, že budou neúčinné. To by navíc mělo dalekosáhlé dopady i do řízení o povolení záměru.

P.S.: Zákonodárcům „gratulujeme“ k výborné práci. Uvařit takový právní guláš muselo být dost náročné.

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.