Městský soud v Praze rozhodoval o změně Územního plánu hl. m. Prahy, která vymezovala novou zastavitelnou plochu pro bydlení namísto zeleně. Praha tento postup odůvodnila zvýšenou poptávkou po bydlení. Dotčení sousedé, kteří proti změně brojili, namítali, že dle jejich názoru je v okolí řada ploch pro bydlení, zato zeleně je ve městě málo. Soud jim dal za pravdu (i přes jejich pasivitu v průběhu pořizování změny) a opatření obecné povahy zrušil.

Změna nebyla řádně odůvodněna

Soud svůj postup odůvodnil takto: „Z napadeného opatření nelze totiž vůbec seznat, zda odpůrce náležitě posoudil regulované území i z hlediska (ne)existence zastavitelných ploch, jež by mohly sloužit k totožnému funkčnímu využití. Pakliže odpůrce ve vyjádření k návrhu jen stroze konstatoval, že dle jeho názoru jsou naopak zastavitelné plochy v lokalitě vyčerpány, není soudu zřejmé, o jaká konkrétní zjištění odpůrce takový závěr opírá… V daném případě však soud z důvodu absence řádného odůvodnění, jež by z obsahového hlediska dostálo zákonnému požadavku, nemohl posoudit, zda napadené opatření je (či není) v souladu se zákonem, případně zda je (či není) projevem libovůle odpůrce…

K tomu soud dodává, že zvýšená poptávka po bydlení v dané lokalitě sice může představovat důvod pro změnu územního plánu, nelze však pomíjet, že taková skutečnost musí být opodstatněna v kontextu stávající regulace území. Nadto z textové části napadeného opatření ani ze spisového materiálu nevyplývá, z jakých konkrétních podkladů má zvýšená poptávka po bydlení v předmětné lokalitě vyplývat… odpůrce neuvedl a nepodložil, zda regulované území již (ne)obsahuje zastavitelné plochy s totožným funkčním využitím, v jakém rozsahu (ne)jsou tyto plochy vymezeny a zda (ne)jsou využity.“

K proporcionalitě řešení v územním plánu

Na závěr se soud ještě vyjádřil k tomu, jak se dívat na proporcionalitu řešení zvoleném v územním plánu: „K otázce posuzování přiměřenosti právní regulace totiž nelze přistupovat tak, že jako nepřijatelné bude vyhodnoceno každé řešení, které jen nepatrně zasahuje do konkurujících zájmů. Smyslem principu proporcionality a jeho aplikace při vydávání opatření obecné povahy je vedle posouzení kritéria vhodnosti a potřebnosti i to, aby k omezení jeho adresátů docházelo co nejméně (kritérium minimalizace zásahů), nikoli nutně to, aby k omezení adresátů nedocházelo vůbec.“

Podle rozsudku MS Praha ze dne 13. 3. 2025, čj. č. j. 15 A 131/2024- 71.

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.