Uspěli jsme ve složitém sporu, kdy jsme hájili právo vlastníka pozemku na to, aby obec změnou územního plánu vyplnila tzv. bílé místo v územním plánu, které vznikne, když dojde ke zrušení části dokumentace.  Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že se obec svojí nečinností dopustila nezákonného zásahu. Soud rozhodoval napodruhé (nejprve soudci žalobu odmítli a museli jsme se obracet na NSS).

Pokud je zrušena část územního plánu, musí obec bezodkladně začít pořizovat změnu

Konkrétně soud řekl: „Vzhledem k tomu, že částečně zrušen byl nový územní plán obce, nenastala situace, kdy by v této zrušené části došlo k obnovení původního územního plánu jako je tomu v případě, kdy dojde ke zrušení části změny územního plán… Povinností zastupitelstva žalované bylo v tomto v případě v souladu § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, resp. v souladu s § 114 odst. 1 nového stavebního zákona, bezodkladně pořídit v deregulované části novou územně plánovací dokumentaci…

Pokud posledně zmiňovaná ustanovení stavebního zákona hovoří o povinnosti zastupitelstva obce bezodkladně pořídit novou územně plánovací dokumentaci, pak v projednávaném případě nepochybně došlo ze strany žalované k porušení této povinnosti. Žalovaná totiž více jak 3 roky nečiní v tomto směru žádné kroky k nápravě, ačkoli byla Krajským úřadem Jihočeského kraje již v červnu roku 2023 vyzvána k zajištění předložení návrhu na pořízení změny a k jejímu bezodkladnému projednání zastupitelstvem obce. Žalovaná přitom netvrdí žádné objektivní důvody, pro které by své povinnosti vymezené v § 55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 (§ 114 odst. 1 nového stavebního zákona), nebyla schopna dostát.“

Vlastník měl legitimní očekávání, že bude moci svůj záměr realizovat

Soud ještě doplnil: „Žalobou zmiňovaná nejistota je jedním ze zásadních aspektů ovlivňujících výkon vlastnického práva k pozemkům. Jejich vlastník totiž nemá informace o tom, jakým způsobem může se svým nemovitým majetkem nakládat, tedy zda vůbec a za jakou cenu budou pozemky zcizitelné. V nynější věci je situace o to závažnější, pokud žalobce již v roce 2019 získal pro dané pozemky územní rozhodnutí o umístění stavby vedení elektrické energie. Po právu tak očekával, že bude moci realizovat svůj stavební záměr.

Tak tomu však již téměř pět let není, protože žalovaná novým územním plánem dotčené pozemky zařadila do nezastavitelného území obce, a přestože tento územní plán byl soudem již v roce 2021 zrušen, obec nečiní žádné kroky k přijetí regulace dotčeného území a žalobce tak již čtyři roky zůstává v nejistotě ohledně možností jeho využití.“

Za omezení vlastnického práva je na místě přiznat náhradu újmy

Soud naši advokátní kancelář pochválil i za zvolenou argumentaci: „Zcela případná je pro nynější věc též judikatura Evropského soudu pro lidská práva, na kterou žalobce poukázal v rámci vyjádření k závěrům zrušujícího rozhodnutí kasačního soudu v této věci. Zmíněn byl rozsudek ve věci Rosiński v. Polsko ze dne 17. 7. 2007, č. 17373/02.

V uvedeném případě byl stěžovatel toho názoru, že došlo k porušení jeho práva na pokojné užívání jeho majetku, protože pozemky, které vlastnil, byly k nějakému neurčenému budoucímu datu určeny k vyvlastnění. Stěžovatel nebyl formálně zbaven svého majetku, protože zůstal zákonným vlastníkem. V důsledku provedených plánovacích opatření však byla jeho vlastnická práva zbavena jakéhokoli hospodářského významu. Argument vlády, že se stěžovatel mohl pokusit prodat svůj pozemek, zcela ignoroval skutečnost, že tržní hodnota pozemku byla výrazně snížena mj. v důsledku následného nejistého osudu nemovitosti.

ESLP dospěl k závěru, že plánovaným budoucím nedatovaným vyvlastněním pozemku stěžovatele došlo k faktickému zablokování jakékoli stavby na tomto pozemku, přičemž toto zablokování nesloužilo žádnému bezprostřednímu ani střednědobému účelu v zájmu společenství. V důsledku toho byl stěžovatel povinen nést nadměrnou individuální zátěž a byla mu přiznána náhrada nemajetkové újmy.“

Soud obci stanovil přísné lhůty pro další postup

Nutno dodat, že soud byl nakonec na obec kromobyčejně přísný, když jí nakázal „aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu v uvedeném rozsahu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci tohoto rozsudku změnu územního plánu vydala.“

V naší advokátní kanceláři rádi pomůžeme s problematickými územními plány i vám.

Zpracováno podle rozsudku KS v Českých Budějovicích č. j. 63 A 18/2024–52 ze dne 19. 3. 2025.

Více našich odborných textů k územnímu plánování najdete zde.