Nejvyšší soud se v rozsudku z 1. 4. 2025 zabýval otázkou, zda v případě, že se stavební úřad dopustí průtahů, připadá do úvahy, aby stavebník požadoval náhradu škody spočívající v úrocích za splácení úvěru např. na koupi nemovitosti po dobu, o které se řízení protáhlo. Nižší soudy tento výklad odmítly, ale Nejvyšší soud jejich rozhodnutí zrušil.

Stavebník uplatnil úroky z financování stavebního záměru

Ve věci se jednalo o spor o zaplacení částky převyšující 4 miliony Kč s příslušenstvím jako náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, která měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu v řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového a obchodního komplexu.

Žalobkyně spatřovala tvrzenou škodu v úrocích, jež bude muset zaplatit zapůjčitelům za období tvrzených průtahů v řízení, když za účelem financování svého stavebního záměru (především na pořízení pozemků, na kterých se projekt má uskutečnit a byly vynaloženy v zásadě obratem po jejich poskytnutí) uzavřela v průběhu roku 2019 smlouvy o zápůjčce v celkové hodnotě přes 22 mil Kč s úrokem ve výši 10 % ročně. Žalobkyně uvedla, že součet všech denních sazeb úroků činí částku  převyšující 6 tisíc Kč, přičemž tuto částku bude muset žalobkyně hradit o 686 dní déle, než bylo možno očekávat, z důvodu průtahů v řízení.

Žalobkyně zdůraznila, že vzhledem k dlouhým a bohatým zkušenostem je schopna předem odhadnout a předpokládat průběh standardního developerského projektu, čemuž přizpůsobila i způsob financování.

NS: je běžnou praxí developera sjednávat úvěr dříve, než je vydáno územní rozhodnutí

Jak jsme již uvedli, soud prvního stupně i odvolací soud nárok žalobkyně zamítly s tím, že škoda vznikla ze soukromoprávního ujednání o zápůjčce a jako taková byla pro žalovaného nepředvídatelná.

Nejvyšší soud s tímto hodnocením nesouhlasil a poukázal na judikaturu, podle které „při řešení otázky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v namítaných průtazích správního orgánu při vydávání příslušných správních aktů a škodou, jež měla na základě sjednaných smluvních závazků žalobkyni v důsledku těchto průtahů vzniknout“.

Nejvyšší soud dále uvedl, že „speciálně pro poměry územního a stavebního řízení, je možno odkázat na věc řešenou rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12.7.2023, sp. zn. 30 Cdo 279/2023, v níž odvolací soud závěr o přerušení příčinné souvislosti ke škodě představované smluvní pokutou vystavěl na závěru, že taková škoda byla pro správní orgány nepředvídatelná.

K tomu ovšem dovolací soud uzavřel, „že správní orgány jsou ve správním řízení povinny postupovat v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, zda je účastník řízení předem informuje o všech v úvahu připadajících následcích, jež pro něj mohou vyplynout z případného nesplnění této jejich povinnosti. To přirozeně platí i ve vztahu k povinnosti správních orgánů dodržovat procesní lhůty, jsou-li pro vydání rozhodnutí, popř. stanovisek, v zákoně stanoveny. Skutečnost, že případné překročení těchto lhůt ze strany správních orgánů, a tedy opožděné vydání příslušných správních aktů, může mít pro žalobkyni nepříznivé důsledky, a to i takové, které mohou vyplynout z tím způsobeného včasného nesplnění jejích vlastních smluvních závazků, jež ji tíží v rámci jejích právních vztahů ke třetím osobám, přitom bezesporu představuje následek objektivně předvídatelný“ (pro úplnost dovolací soud poznamenává, že pokud ve shora uvedeném případě složení peněžité záruky kritérium předvídatelnosti uplatnil, bylo to pouze ve vztahu ke znalosti soudu o majetkových poměrech obviněného a jeho možnostech zajištění finančních prostředků, které mohou být významné pro rozhodnutí o přípustnosti složení peněžité záruky a o její výši).

Přitom oproti tamější věci v nynější věci vychází napadené rozhodnutí, jak bylo již uvedeno, ze skutkového zjištění, že „je běžnou praxí developera sjednávat úvěr dříve, než je vydáno územní rozhodnutí“.

Současně ale nelze z věci sp. zn. 30 Cdo 279/2023 pominout ani závěr, že „zaváže-li se … jedna smluvní strana k hrazení smluvní pokuty značné výše, přičemž jednou z okolností, na níž závisí, zda smluvní straně vznikne povinnost platit smluvní pokutu, je vyhovující rozhodnutí úřadu, na jehož vydání v určité lhůtě nemá tato strana nárok, pak jde jistě o krok činěný v rámci podnikatelského rizika s vědomím, že může takto se zavazující osobě přinést značnou ztrátu“ (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3014/2011, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2218/2022, jakož i prejudikaturu ve shora označených rozhodnutích uvedenou).

Rozhodující je, kdy stavebník splnil veškeré zákonné předpoklady pro to, aby jeho žádosti bylo vyhověno

Podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona č. 82/98 Sb. je nesprávným úředním postupem porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je proto (podle zákona č. 82/1998 Sb.) nesprávným úředním postupem vždy a může vést ke vzniku škody. Nejvyšší soud  k tomu uvedl: , že obecně „sice platí, že je na poškozeném, aby prokázal existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v opožděném vydání správního rozhodnutí a jím tvrzenou újmou, z uvedeného však existuje výjimka v případě žaloby požadující náhradu škody v důsledku nevydání rozhodnutí, na jehož vydání měl poškozený podle svých tvrzení právní nárok.“

Judikatura Nejvyššího soudu k tomu v poměrech žaloby na náhradu ušlého zisku uvedla, že „v takovém případě je na poškozeném, aby prokázal splnění podmínek pro vydání rozhodnutí v určité lhůtě, neboť je-li vydání úředního povolení pro výkon určité činnosti součástí obvyklého běhu věcí, je jeho nevydání v zákonem stanovené lhůtě příčinou ztráty zisku ušlého tím, že poškozený nemohl činnost, pro niž o povolení žádal, realizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2179/2013, uveřejněný pod číslem 20/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1365/16).

V rozsudku ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2672/2018, uveřejněném pod číslem 17/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedené závěry Nejvyšší soud použil i ve věci, v níž se žalobkyně domáhala náhrady faktické škody, která jí vznikla tím, že v době existujících průtahů v řízení o udělení trvalého pobytu musela vynaložit (vyšší) náklady na úhradu cestovního zdravotního pojištění.

Při nezpochybněném skutkovém zjištění, že „je běžnou praxí developera sjednávat úvěr dříve, než je vydáno územní rozhodnutí“, jsou v případě, kdy si průtahy vynutily vynaložení vyšší částky za úroky z úvěru (či zápůjčky), použitelné v nyní projednávané věci za předpokladu, že žalobkyně měla právní nárok na vydání rozhodnutí při splnění zákonných předpokladů pro to, aby její žádosti mohlo být ve správním řízení ve stanovené lhůtě vyhověno, a v kladném případě se je třeba z hlediska posouzení příčinné souvislosti (viz shora body 20 a 21) zabývat otázkou, zda a případně kdy žalobkyně splnila veškeré zákonné předpoklady pro to, aby její žádosti mohlo být ve správním řízení ve stanovené lhůtě vyhověno, a zda tak vůbec mohla mít legitimní očekávání, že se tak stane.“

Závěr nižších soudů o absenci příčinné souvislosti byl chybný

Nejvyšší soud rozsudek uzavřel tímto konstatováním: „Z výše uvedené ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu pro nynější věc vyplývá, že pokud odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) v dané věci bez dalšího dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikla škoda v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem pouze na základě skutečnosti, že žalobkyně sama předurčila povinnost platit úroky ze zápůjček uzavřenými smlouvami o zápůjčce a sjednáním podmínek jejich splácení, aniž se zabýval dalšími shora uvedenými okolnostmi, je jeho právní posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné.“

Podle  rozsudku Nejvyššího  soudu  ze dne  1. 4. 2025, č.j. 30 Cdo 1572/2024-94.

Více našich článků k náhradě škody najdete zde.