Plénum Ústavního soudu se zabývalo přechodným ustanovením zákona č. 196/2012 Sb., týkajícího se billboardů u dálnic a silnic I. třídy. Ústavní soud dospěl k závěru, že dané ustanovení není protiústavní.

Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené.

Cílem předmětných ustanovení je ochrana obecného, v širším slova smyslu chápaného veřejného zájmu, který je znakem každé právní regulace. V daném případě veřejný zájem, resp. účel právní regulace, představuje zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrana života a zdraví jeho účastníků. Aby bylo možno dosáhnout sledovaného veřejného zájmu, bylo nutno zpřísnit režim umisťování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy a stanovit adekvátní přechodná ustanovení.

Ústavní soud podrobil napadená ustanovení také tzv. testu proporcionality. V prvním kroku testu konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl – veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků, a podpůrně i ochranu veřejného zájmu souvisejícího s ochranou životního prostředí. Předmětná právní úprava proto splňuje podmínku naplnění účelu (vhodnosti). V rámci druhého kroku testu (zkoumání principu potřebnosti) Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení. Napadená ustanovení splňují také podmínku přiměřenosti (v užším smyslu), což znamená, že prošla i závěrečným třetím krokem testu proporcionality.

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).

Nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 21/17, je dostupný zde.