Jak nárokovat náhradu škody způsobenou krizovými opatřeními vlády?

Motto: „Tisíc miliard bychom poskytli živnostníkům a firmám naší ekonomiky,“ informoval o možných kompenzacích pro českou ekonomiku Babiš.

Berme to jako veřejný příslib, že vláda je připravena nahradit občanům a firmám to, co způsobila svými mnohdy neuváženými a příliš drastickými krizovými opatřeními, které se nedrží zákonem požadovaných postupů. Pokud Vám tedy jejich vydáním byla způsobena škoda, můžete požadovat, aby vám ji stát uhradil. Níže přinášíme návod, jak na to.

Mám nárok na náhradu škod, které mi způsobil nouzový stav a krizová opatření vlády?

Podle § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) je stát povinen právnickým a fyzickým nahradit škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona. Odpovědnost státu je zde objektivní (bez ohledu na zavinění). Stát se odpovědnosti může zprosti pouze tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. To musí prokázat stát. Poškozený prokazuje jen to, že mu vznikla škoda a že tato škoda je důsledkem přijatých krizových opatření. Podnikatel ale nemůže požadovat škodu, která vznikla na základě samotné epidemie (krize), ale jen takovou, která je v přímé souvislosti s krizovým opatřením.

Příklad: Skutečnou je škodou jsou např. zásoby, které byly na skladě a musely být znehodnoceny, aniž by je podnikatel mohl nějak využít. Ušlý zisk provozovatele kavárny, který v důsledku usnesení vlády ČR ze dne 14. 3. 2020 č. 211 o přijetí krizového opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách nemůže svou živnost po určitou dobu vykonávat; nebo ušlá mzda zaměstnance, který se z důvodu zavřených škol musel osobně starat o nezletilé dítě mladší 10 let a popíral pouze ošetřovné.

Kdo bude škodu hradit?

Vznikne-li fyzickým a právnickým osobám škoda v příčinné souvislosti s krizovým opatřením, odpovídá za ni (rozuměj je povinen ji nahradit) stát, nikoliv orgán krizového řízení. Podle § 36 odst. 4 krizového zákona škodu stát hradí prostřednictvím orgánu, který dané krizové opatření nařídil. Nárok je nejprve potřeba uplatnit u příslušného orgánu, který krizové opatření vydal.

Pokud tento orgán svou povinnost nesplní, je potřeba se obrátit na soud. Ve sporu o náhradu škody vystupuje za stát v občanském soudním řízení podle rozsudku Nejvyššího soudu SP. zn. 25 Cdo 1649/2007 Ministerstvo vnitra ČR. Podle jiných názorů to může být i jiný orgán (úřad vlády či jiné ministerstvo). Pro poškozeného je ale podstatné, že odpovědným subjektem je Česká republika. Nejvyšší soud ve zmíněném rozhodnutí dovodil, že je věcí soudu, na který se poškozený obrací, aby jednal jako s žalovaným s příslušnou organizační složkou státu, „a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě“.

Jakou škodu mi stát uhradí?

Stát především hradí majetkovou (materiální) újmu – škodu, která může spočívat v náhradě vyčíslené škody, ušlého zisku, případně obou těchto nároků. Škodou je zde myšlena hodnota, o níž se majetek poškozeného zmenšil v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Ušlým ziskem je naopak hodnota, o niž by se majetek účastníka bez pochyby zvětšil, kdyby k vydání krizových opatření nedošlo. Řádně vyčíslit škodu a takové vyčíslení doložit přesvědčivými důkazy, je povinností poškozeného.

Při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje náhrada újmy na zdraví. Ta se odškodňuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, ledaže nárok na náhradu této škody vznikl již z pracovněprávního vztahu.

Do kdy musím svůj nárok uplatnit?

Nárok je potřeba uplatnit písemně u orgánu, který krizové opatření vydal, do 6 měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Pokud toto poškozený nesplní, jeho nárok zaniká, k čemuž soud přihlédne z úřední povinnosti. Zákon sice stanoví, že orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, ale na to rozhodně nedoporučujeme spoléhat.

Například škodu za měsíc březen bude potřeba uplatnit nejpozději do v září 2020. Raději nesčítejte škody za celou dobu trvání nouzového stavu (kdyby skončil třeba v květnu) a s tím, že je pak za půl roku uplatníte.

Jak postupovat, když chci svůj nárok uplatnit?

Dovolíme si ocitovat komentář ke krizovému zákonu, který uvádí: „V nároku je třeba uvést, kdo nárok uplatňuje (jméno a příjmení nebo název, včetně data narození nebo IČ, adresu místa pobytu nebo sídla), důvody vzniku nároku a jeho výši a samozřejmě důkazy, které vznik, příčinnou souvislost a jeho výši prokazují. Také je třeba uvést skutečnosti prokazující dodržení subjektivní šestiměsíční lhůty pro uplatnění nároku (tj. okamžik, kdy se poškozený dozvěděl o existenci škody), včetně dodržení objektivní pětileté lhůty. Návrh musí být oddatován a podepsán žadatelem. Pokud je žadatel zastoupen, musí být k žádosti přiložena plná moc. Všechny tyto náležitosti by měla žádost obsahovat, neboť pouze úplná a srozumitelná žádost umožňuje nárok na náhradu škody přezkoumat a uspokojit. Navíc je třeba si uvědomit, že taková žádost bude představovat jeden z významných důkazů v eventuálním soudním řízení před civilním soudem, který bude věc posuzovat a rozhodovat podle občanského soudního řádu.“ (Jiří Vaníček, Ondřej Vodehnal. Krizový zákon. Komentář. Wolters Kluwer, 2017. In právní informační systém ASPI.)

Pro uplatnění nároku neexistuje nějaký jednotný formulář. Připravte si hlavně faktury a přehled zakázek, o které jste přišli, stejně tak je dobré mít přehled o příjmech ve srovnatelném období v předchozích letech. Ideální bude (zejména ve složitějších případech) přiložit také výpočet škody zpracovaný odborníkem na ekonomiku nebo znalecký posudek.

Odborníci na oceňování radí, aby dotčení podnikatelé, fyzické i právnické osoby, průběžně dokumentovali „poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích“(zrušená objednávka, vypovězená smlouva, ukončení jednání o smlouvě), náklady na zaměstnance, zbytečné provozní a režijní náklady, které nebudou protiváhou příjmů (např. nájemné za nebytový prostor za zavřenou provozovnu). Zvláště důležité je velmi pečlivě dokumentovat „dobu poté“ po vyhlášení nouzového stavu, aby vyčíslení náhrad škod neztroskotalo na neprokázání vzniku a výše škody, jakož i toho, že škoda vznikla skutečně v důsledku přijatých mimořádných opatření.

Kdo mi pomůže nárok uplatnit?

Můžete se obrátit na jakéhokoli advokáta. My máme řadu zkušeností s náhradami za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Advokátní kancelář David Zahumenský jako malá advokátní kancelář primárně zastupuje drobné živnostníky a malé a střední podnikatele, pro které jsou dopady krizových opatření drtivé. Naším cílem není „zlikvidovat stát“, ale pomoci slušným podnikatelům pokračovat v jejich práci.

Musíme také napsat, že lze očekávat, že stát dobrovolně nic neuhradí. Bude muset dojít na soudní řízení, která budou dlouhá, vyčerpávající, plná zášti a s mimořádně nejistým výsledkem – klientům můžete nabídnout tak leda čekání. Když ale stát pro podnikatele nic neudělá, tak nezbude, než se soudit i těm, kteří by to jinak neudělali.