Po restauracích se na soud obracejí také první fitcentra a posilovny. Městský soud v Praze totiž už v listopadu dal najevo, že nehodlá akceptovat nesmyslný právní názor ústavních soudců, podle kterého není možné krizová opatření vláda soudně napadat. Městský soud pak potvrdil, že opatřeními omezujícími maloobchod a služby jsou přímo dotčeni provozovatelé, nikoli zákazníci.

Vláda od pátku opět posilovny a fitness centra uzavírá, přestože pro takový krok neexistují racionální důvody (víme, že soudkyně Šimáčková by asi nesouhlasila). Fitness sektor je podle odborníků i aktuálních průzkumů považován za bezpečný, což dokazuje aktuální evropská studie i data z České republiky. Evropské země včetně České republiky se zapojily do studie SafeACTiVE, jejímž cílem bylo zmapovat riziko infekce Covid-19 a míru nákazy ve fitness centrech. Na základě více než 62 milionů návštěv bylo potvrzeno 487 pozitivních případů (a to jak klientů fitness center, tak i zaměstnanců). Shromážděná data potvrzují, že fitness kluby jsou bezpečným prostředím s nízkým rizikem nákazy.“

Podaná žaloba k Městskému soudu v Praze požadující ukončení zásahu ze strany moci výkonné je zde.

Informace, jak se připojit, najdete poté, co bude známa spisová značka sporu, níže.

Zveřejňujeme tak osobní text majitelky, který jsme použili jako úvod pro podanou žalobu:

Kdybych slyšela sama sebe vyprávět tento příběh před rokem, nevěřila bych si ani jedno slovo. Celý svůj život žiji ve své milované rodné zemi svobodně. Svobodně mohu dýchat, žít, studovat, pracovat, podnikat. Nikdo mi neklade odpory a překážky. Ale ten příběh vám musím vyprávět, protože poprvé v životě mám pocit, že moje země mě neslyší, ba co hůř, dělá kroky, které již přímo ohrožují můj život. Ani teď, když píši tento dopis a v hlavě se mi honí tolik myšlenek si sama sobě nemohu věřit, že se to opravdu děje, že to není jen zlý sen, ze kterého se probudím.

Ale postupně. Rozhodla jsem se žalovat stát, protože mě neslyší a já už nemohu čekat. Vím, jaká je tu situace a naprosto ji respektuji, chci i respektovat veškerá nařízení vlády. Celý život se živím poctivě, přiznávám každou tyčinky, kterou ve fitku prodáme, poctivě platí, daně. Protože mi to dává smysl. Dává mi smysl ukrojit z toho, co pracně vydělám a poslat to státu, aby s tím hospodařil, protože do teď jsem věřila. Veřila ve stát a v jeho fungování. Ale nyní? Čemu mám věřit. Jedu autem odpoledne z práce a dozvím se od ministra, že ještě ten den mám zavřít a další den už nemusím chodit. Dozvím se z televize, že je to vlastně jedno, že jsou fitka zavřená, když je tady ten hrozný vir. Bezpochyby je to nezvyklá situace a já ji rozhodně nezlehčuji. Ale umíte si představit, že vám ze dne na den vypadne příjem. Prostě teď. Teď někdo nahoře řekne a dost. Zítra nejdeš do práce a jak se budeš živit, je mi jedno. Víte jak šílená frustrace to je? Podnikatelé znají rizika, vědí, že jeden den může být dobře a další hůře. Počítají s tím, že musí hodně pracovat a čím víc vydělávají tím víc platí. Nejsme obrovská firma, jsme drobní podnikatelé. Nemáme doma osla, z kterého padají peníze. Vše musíme tvrdě vydělat. Ale s tímto nepočítal nikdo. Říkají, že máme mít zásoby. Prosím, kolik matek s malým dítětem má zásobu na dlouhou dobu. To, co jsme měli, jsme už použili v první vlně, kolik si myslíte, že to Fitko vydělává.

Takže abychom si to shrnuli a pokusím se emoce udržet. Ministr mi ten den oznámí, že zavírám, nevím na jak dlouho. Zároveň ale musím dál platit všechny pevné náklady (nájem, energie, účetnictví, systém, splátky, hypotéku a další), ale na to mi nikdo nedá, dostanu 1,5 nájmu, zavřeno je ale stejně mnohem déle. Kde je tam započítáno z čeho žiju a z čeho žije můj syn? Kde se o mě stát postaral? Kde aspoň vyjádřil, že ho to mrzí, že jsem bez práce.

A v neposlední řadě. Na jakém podkladu bylo toto rozhodnutí uděláno. Jsme klasické Fitko. Dost prostoru a lidi rozprostření do celého dne. Takže současně je u nás Max 10 lidí na prostor skoro 600 m2. Když uvážíme kdo k nám chodí, jedná se o lidi, kteří jsou zdraví. Cvičí, zdravě jí, otužují se, nejsou obézní ani nemocní. O své zdraví pečují. A Tento sektor se zavře jako první? Na základě čeho? Kolik lidí se nakazilo ve fitness centrech? Chci znát přesná čísla a z čeho se vychází. Proč se lidi nemají hýbat a mají radši sedět doma u televize? Opravdu toto více prospěje? Nebo se mačkat v přeplněném supermarketu?

Já potřebuji znát odpovědi. Mám zodpovědnost, za sebe, za byznys, za banku, které musím splácet, za svého syna, kterého musím živit. Potřebuji vědět, že jeden můj hlas, hlas spořádaného občana je slyšet a je brán v potaz. Pokud toto nebude, nikdo už nebude vládu respektovat. Její měnící se. Rozhodnutí, které ten, kdo ho uděluje, sám porušuje.

Jak se připojit?

Informace zveřejníme, jakmile budeme znát spisovou značku.

Připravujeme také antidiskriminační žalobu za taneční studio. Více informací na Stavu bez nouze.