Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.

Návrh na zrušení územního plánu, jeho části nebo změny

Nejčastěji se územní plány dostávají před soud na základě návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podaného podle § 101a a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Tento návrh podává zpravidla dotčený vlastník (buď investor, kterému obec omezí nebo zruší možnost plánované výstavby nebo soused, který se naopak obává, že ho bude nový záměr rušit a poškozovat), spolek, jenž zpravidla řeší ochranu životního prostředí a zájmů obyvatel obce, sousední samospráva, které hrozí, že bude územním plánem obce poškozena, nebo zástupce veřejnosti.

Návrh je třeba podat do 1 roku od dne, kdy kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Soud má na rozhodnutí 90 dnů a proti takovému rozhodnutí krajského soudu je možno se bránit kasační stížností jak ze strany samosprávy, tak navrhovatele.

Pokud dojde ke zrušení části nového územního plánu, vznikne v regulaci „bílé místo“, které je třeba bez zbytečného odkladu zaplnit. Zastupitelé proto musí brzy rozhodnout o pořízení změny územního plánu, která situaci vyřeší. Jestliže je zrušena změna územního plánu, pak se obnovuje regulace platná před touto změnou a obec už nemusí územní plán řešit, pokud nechce.

Náhrady za změny v území, resp. náhrady škod za nezákonné změny územního plánu jsou specifickou otázkou. Přečtěte si náš manuál na toto téma!

Incidenční přezkum územního plánu

Jedná se o specifický způsob přezkumu územního plánu, ke kterému dochází spolu s přezkumem (typicky) územního rozhodnutí, kjež bylo na základě územního plánu vydáno. Tento přezkum není zakotbven v soudním řádu správním, ale postupem času jeho přípustnost dovodil Nejvyšší správní soud:

Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s. (Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2016, čj. 5 As 194/2014-36

Zákonodárci se tato možnost nezamlouvala, a tak se snažil incidenční přezkum novelou soudního řádu správního vyloučit. Na to ale v roce 2019 opět reagoval Nejvyšší správní soud, který možnost incidenčního přezkumu potvrdil:

Nejvyšší správní soud pro výše uvedené uzavírá, že ani změna právní úpravy zákonem č. 225/2017 Sb., nevyloučila možnost „incidenčního“ přezkumu v návaznosti na podanou žalobu proti rozhodnutí, nezákonnému zásahu nebo nečinnosti, ve kterých bylo opatření obecné povahy užito. I po novele soudního řádu správního tak zůstává zachována možnost „incidenčního“ přezkumu ve lhůtě pro podání žaloby podle § 101a odst. 1 věta druhá. Lhůta jeden rok, která omezuje „abstraktní“ přezkum opatření obecné povahy, se pro přezkum „incidenční“ neužije. (Rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2019, č.j. 8 As 63/2019-40)

Závěr

Pořád tedy platí, že existují dva způsoby, jak nechat soudem přezkoumat územní plán – na základě návrhu opravnéného subjektu, přiemž tento návrh musí být podán do 1 roku od účinnosti daného opatření obecné povahy. Vedle toho máme incidenční přezkum, který je možný pouze tehdy, žaluje-li dotčený také územní rozhodnutí, které bylo na zkladě napadeného územního plánu vydáno.