Tlak na rozšiřování tzv. obnovitelných zdrojů energií nepochybně kvůli mnoha různým příčinám poroste. Větrné elektrárny ovšem neznamenají pouze světlé zítřky a elektřinu „zdarma“, ale pro svoje okolí přinášejí také řadu problémů.  Proto se nelze divit obcím ani jejich obyvatelům, že se s větrníky za humny nehodlají smířit a bojují proti nim všemi možnými prostředky. Co mohou reálně udělat?

Klíčové je územní plánování

Základem kvalitního rozvoje území obce je dobrý územní plán. V případě větrníků je ale třeba jít o úroveň výš a zajímat se také o zásady územního rozvoje a ideálně i o celorepublikové nástroje – územní rozvojový plán a politiku územního rozvoje. Vedle toho se pak musíme podívat na nejrůznější strategické dokumenty. Důležitá je zejm. aktualizace metodického návodu „Vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny“ (ke kterému existuje mapová příloha s lokalitami vhodnými k umístění větrníků).

Vraťme se ale k územnímu plánu. Právě v tomto dokumentu obce rozhodují o tom, co se kde v obci bude smět stavět, kde budou moci být rodinné domy, kde bytové, kde výroba a kde školství nebo sport nebo pozemní komunikace. Podobně pak obce vymezují i plochy vhodné pro výstavbu větrných elektráren. Rozhodovat mohou právě v mantinelech, které jim nastavují kraje ve svých zásadách územního rozvoje.

Územního plánování se může účastnit celá řada nejrůznějších subjektů – od dotčených vlastníků nemovitostí (např. hluk z turbín), přes spolky (ovlivňování proudění větru a zabíjení živočichů), k sousedním obcím, pokud by se větrníky nacházely blízko jejich katastru, až po zástupce veřejnosti, kterého mohou zmocnit nespokojení občané.

Územní plán musí být vždy odůvodněný a musí být zřejmé, proč samospráva zvolila právě takové řešení, které musí být nejvhodnější z jiných alternativ.

Pokud občané s územním plánem nesouhlasí, mohou se někteří z nich (nebo zase zástupce veřejnosti či spolek nebo sousední obec) bránit u soudu nebo žádat přezkum plánu krajským úřadem.

Územní plán je závazný pro další rozhodování v území – zejména pro vydávání územního rozhodnutí.

 Na územní plánování se specializujeme. Můžeme pro vás sepsat námitky nebo návrh na zrušení územního plánu.

Řízení u stavebního úřadu a posuzování vlivů na životní prostředí

Pro realizaci projektu větrné elektrárny nebo samozřejmě celé jejich „farmy“ je zapotřebí několika správních rozhodnutí. Základem je územní řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a u větrných elektráren se stožárem od 50 metrů výše probíhá také zjišťovací řízení a může následovat celý proces EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Také do těchto správních procesů se může zapojovat jak veřejnost, tak především tzv. účastníci – opět dotčení vlastníci (sousedé), obce a spolky. Na územní řízení pak navazuje stavební řízení. Proti správním rozhodnutím, jež jsou výsledkem činnosti úřadů, lze podat žalobu k soudu.

Naše advokátní kancelář vám může pomoci rovněž v této oblasti.

 A co místní referendum?

Zajímavou možností je místní referendum, které občanům umožní se vyjádřit jasně a především pro obec závazně – přání občanů nemohou zastupitelé obejít, pokud je v souladu se zákony. Místní referendum probíhá podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu.

V několika obcích již referenda o větrných elektrárnách s úspěch proběhla. V médiích se psalo kupř. o Kolovči na Domažlicku.  V únoru 2022 se tam hlasovalo o následující otázce:

Z 383 oprávněných voličů hlasovalo 243 proti větrníkům.

V říjnu 2021 proběhlo podobné referendum v Drnholci. Podle přehledu o konaných místních referendech vedeného Ministerstvem vnitra byla otázka jednoduchá: „Souhlasíte s tím, aby byly v katastrálním území obce Drnholec umístěny větrné elektrárny?“ Pouhých 429 občanů oproti 371 rozhodlo o tom, že se v Drnholci elektrárny stavět nebudou.

Do třetice můžeme zmínit obec Jamné, kde se hlasovalo na podzim 2019. Také zdejší otázka byla prostá: „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce Jamné u Jihlavy?“ Výstavbu odmítlo 187 obyvatel, souhlasilo 61.

Výsledky referend jsou ve všech třech případech pro samosprávy závazné a musí se jimi řídit.

S místními referendy máme bohaté zkušenosti. Podělíme se s vámi o naše znalosti.

 Když už elektrárny, tak kompenzace

Výstavba nejen větrných elektráren přináší do obce řadu problémů. Ne vždy si obyvatelé myslí, že jediným řešením je elektrárny nestavět, ale současně chtějí, aby jim vzniklé nepohodlí investor kompenzoval. Tento zcela legitimní požadavek, kdy podnikatelé kompenzují občanům negativní dopady své činnosti, mohou s investorem a obcí řešit kupř. skrze smlouvu.

V České republice není takové vyjednávání zatím příliš obvyklé, ale současně jde o přínosný nástroj, který chrání zájmy všech. Mnohé obce již dnes uzavírají soukromoprávní smlouvy s developery a dalšími stavebníky o tom, jak se bude financovat a budovat veřejná infrastruktura jako je kanalizace nebo chodníky a silnice potřebné pro novou rezidenční zástavbu nebo nejrůznější provozy.

Smlouvami uzavíranými mezi obcí a investorem se dlouhodobě zabýváme. Jsme schopni navrhnout řešení na míru i ve složitých případech.