Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Ten zamítl návrh jednoho vlastníka na zrušení územního plánu, který na jeho pozemcích vymezil veřejně prospěšné stavby a opatření.
Části návrhu krajský soud vyhověl
Část územního plánu zrušil už sám krajský soud, a to v tom rozsahu, ve kterém územní plán vymezoval veřejně prospěšnou stavbu občanské vybavenosti s předkupním právem. Důvody uvedl krajský soud následující: „…napadený územní plán nenaplňuje požadavky na vymezení veřejně prospěšné stavby. Odpůrkyně v územním plánu v podstatě jen vymezila plochu veřejně prospěšné stavby pro blíže funkčně neurčenou stavbu občanského vybavení, aniž tuto vlastní stavbu vymezila.
V územním plánu je nicméně třeba vymezit nejen plochu pro veřejně prospěšnou stavbu, ale též samotnou veřejně prospěšnou stavbu, pro niž je plocha vymezována. Veřejně prospěšná stavba má být vymezena natolik určitě (zejména pomocí účelu, popř. též v závislosti na druhu stavby rámcovým údajem o kapacitě či jiným kvantitativním údajem), aby bylo možné zhodnotit její charakter z hlediska definice veřejně prospěšné stavby a její potřebnost. Způsob vymezení veřejně prospěšné stavby, kvůli níž se zřizuje předkupní právo k pozemkům navrhovatele, vylučuje, aby soud posoudil přiměřenost zřízení předkupního práva k pozemkům navrhovatele.“
Vymezení cyklostezky obstálo
Naopak krajský soud nezrušil územní plán v části, kdy vymezoval jinou veřejně prospěšnou stavbu – cyklostezku. K tomu řekl: „Odpůrkyně odůvodnila veřejný zájem na zřízení cyklostezky a vysvětlila, proč považuje zvolené řešení za vyvážené z hlediska veřejného i soukromého zájmu. Podmínku nezbytnosti zásahu do vlastnického práva nelze vykládat natolik striktně, že by umožňovala vymezit v územním plánu pouze záměry a stavby nezbytně nutné (esenciální) pro fungování obce a život v ní. Takto striktní výklad by byl v rozporu s cíli územního plánování a fakticky by znemožňoval rozvoj obce. Tuto podmínku je třeba chápat spíše jako potřebnost.
Odůvodnění potřebnosti cyklostezky (s ohledem na blíže upřesněný veřejný zájem a vhodnost dotčených pozemků pro její umístnění) soud označil za dostatečné. Odpůrkyně se ve srovnání s předchozím územním plánem snažila minimalizovat zásah do vlastnického práva navrhovatele a vést trasu cyklostezky tak, aby současně s naplněním veřejného zájmu na její realizaci mohl navrhovatel co nejvíce využít pozemky pro své soukromé zájmy. Opodstatnění má i zvolené řešení vedoucí k rozdělení pozemků, které je ve výsledku šetrnější k právům navrhovatele.“
Nejvyšší správní soud dal Krajskému soudu v Praze tentokrát za pravdu. Nutno ale zdůraznit, že na přístupu NSS se podepsala nekvalitně sepsaná kasační stížnost, některými otázkami se kvůli tomu NSS ani zabývat nemohl.
Zpracováno podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2022, čj. 8 As 194/2020-45, dostupný na www.nssoud.cz
PŘIJÍMÁME DOTAZY OBCÍ A MĚST, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA.